Kliknutím zvětšíteScénář z roku 2014 se začíná opakovat, děsí se v těchto dnech svět. Poté, co posledních týdnech prudce vzrostl počet ruských vojenských jednotek u hranic s Ukrajinou a v oblasti právě před sedmi lety anektovaného Krymu, se z celého světa ozývají hlasy vyzývající Moskvu ke zklidnění situace. Místo toho ale napětí dál stoupá. Ukrajina na ruské aktivity upozorňuje a sama se připravuje na případný útok. Spojené státy Rusko varují, že pozorně situaci sledují. A Rusko vzkazuje Washingtonu, aby se držel dál od Ukrajiny i Černého moře.
Ve středu se podle Reuters uskutečnily vojenská cvičení Ruska i Ukrajiny. Rusko zahájilo v Černém moři cvičení námořnictva s ostřelováním pozemních i vzdušných cílů. Má jít o reakci na informace o umístění dvou amerických vojenských lodí v oblasti Černého moře. Úvahy o nasazení dvou lodí potvrdila CNN ještě minulý týden americká administrativa. „Vyslalo by to specifickou zprávu Moskvě o tom, že Spojené státy pozorně sledují dění na ukrajinské hranici,“ uvedl nejmenovaný zdroj z amerického ministerstva obrany pro CNN.
Moskva však varovala Washington, aby se od Černého moře držel dál, sloužit k tomu má mimo jiné středeční cvičení. Reuters ovšem ve středu přinesla informaci, že Spojené státy prozatím nasazení lodí v Černém moři zrušilo. Agentura se odvolala na turecké diplomatické zdroje. USA totiž musí o plavbě v oblasti úžin Bospor a Dardanely Turecko podle mezinárodních domluv informovat.
Jaderné zbraně na Krymu
Ukrajinský ministr obrany Andrii Taran mezitím podle Reuters sdělil Evropskému parlamentu, že Rusko se připravovalo na možné skladování jaderných zbraní na Krymu. „Rusko na ukrajinskou hranici přesunulo 110 tisíc vojáků,“ řekl Taran s odvoláním na tajné služby. Moskva nadále trvá na tom, že vojenské manévry v blízkosti hranic s Ukrajinou jsou pouze třítýdenním cvičením reagujícím na provokace ze strany NATO.
Ještě v úterý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval Moskvu k ukončení posilování vojenských sil na hranici s Ukrajinou. Již dříve podle BBC Stoltenberg označil současné chování Ruska u hranic za hluboce znepokojující. „Jde o největší posílení ruských jednotek od ilegální anexe Krymu,“ uvedl Stoltenberg. Tento týden o deeskalaci napětí Moskvu požádala například i německá kancléřka Angela Merkelová.
V úterý americký prezident Joe Biden při telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem navrhl uskutečnění summitu mezi oběma lídry, na kterém by se mimo jiné řešila právě otázka Ukrajiny. Kreml odkázal, že na podobný summit je zatím brzy.
Kromě shromažďování ruských vojenských jednotek na hranicích s Ukrajinou se v oblasti východní Ukrajiny v posledních týdnech zintenzivnily boje.
Bezpečnostní experti nabízí mnoho důvodů, proč se Moskva rozhodla soustředit zvýšený počet vojáků u ukrajinských hranic právě nyní. Jak píše BBC, vypuknutí regulérní války aktuálně spíše nehrozí. Někteří experti také tvrdí, že jde mimo jiné o Putinův test nového amerického prezidenta Bidena.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
