Správě Krkonošského národního parku se podařilo získat 83 milionů korun z eurodotací na projekty muzeí ve Vrchlabí, Jilemnici a Pasekách nad Jizerou. Štědrost Evropského fondu pro regionální rozvoj využila v jejím letošním programu Muzea a uspěla se čtyřmi projekty.

VYBUDUJÍ HLAVNÍ NÁVŠTĚVNICKÉ CENTRUM

Největší investice, 55 milionů korun, půjde na rekonstrukci bývalého kláštera augustiniánů ve Vrchlabí, kde má hlavní sídlo Krkonošské muzeum Správy KRNAP. Během víceleté rekonstrukce se promění v hlavní návštěvnické centrum KRNAP a získá novou, moderní expozici.

17 milionů Kč vznikne v Hořejším Vrchlabí v prostorách bývalé Rotterovy továrny centrální depozitář pro všechny pobočky Krkonošského muzea. Dvanáct milionů připadne Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou, kde již probíhá rekonstrukce objektu bývalé fary a dojde k modernizaci celé výstavní expozice. Eurofondy zafinancují rovněž za 3,5 milionu vybudování badatelny v zámeckém areálu jilemnického muzea.

Nejsou to zdaleka nejvyšší částky, která česká muzea inkasují. Hned sedm jednotlivých projektů dostane sumu přesahující sto milionů korun, z toho čtyři patří do Moravskoslezského kraje.

MLOCI V KLÁŠTEŘE DLOUHO NEVYDRŽÍ

Investice do muzejních objektů přinesou rozsáhlé stavební úpravy, které si vynutí uzavření výstavních prostor. Nejvíce se to dotkne především vrchlabského kláštera, pocházejícího z roku 1705, do něhož se minimálně dva roky nikdo kromě dělníků nepodívá.

„Předpokládáme, že kvůli rekonstrukci muzeum zavřeme na konci září,“ řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Krkonošské muzeum bylo založeno v roce 1883 a do kláštera se nastěhovalo v roce 1943 z bývalého městského špitálu. Od roku 1966 jej převzala Správa Krkonošského národního parku. V současné době eviduje více než 32 tisíc sbírkových předmětů. Muzeum ve Vrchlabí, obklopené pečlivě udržovanou zahradou, má stálé expozice Člověk a hory, zaměřenou na život lidí v nejvyšších českých horách, a přírodovědnou Kámen a život, přibližující ve dvou patrech a na ploše bezmála 1000 metrů čtverečných krkonošskou geologii, geomorfologii, botaniku či zoologii. Narazíte tam jak na model horského potoka, tak na doupný strom, orla skalního, zmije, ropuchy či mloky.

ZAPADLÍ VLASTENCI JSOU ZAVŘENÍ

V Památníku Zapadlých vlastenců, kde unikátní sbírka hudebních nástrojů, včetně nedávno získaného 200 let starého vybavení houslařské dílny, představuje Paseky jako kolébku houslařství, byli poslední návštěvníci v březnu. Stavební práce tam doplní instalace modernizované expozice. „Realizace projektu v prostorách bývalé fary bude ukončena koncem roku 2018, tedy v roce 60. výročí založení Památníku,“ přiblížil Drahný.

PONOCNÝ A LENOCH DOSTANOU BADATELNU

V Jilemnici projdou stavební úpravou dosavadní technické prostory v přízemí zámku, kde sídlí muzeum se slavným, více než stoletým Metelkovým mechanickým betlémem se 142 otáčivými figurkami (troubějícím ponocným či převalujícím se lenochem) a stálou expozicí o hraběti Janu Harrachovi. Změní se na badatelnu pro veřejnost. Součástí dvouletého projektu bude také digitalizace sbírek. Předpokladem je zdigitalizování 13 000 sbírkových předmětů, které budou následně zpřístupněny veřejnosti na obdobném portálu jako sbírky Krkonošského muzea ve Vrchlabí.

V BÝVALÉ TOVÁRNĚ VYBUDUJÍ DEPOZITÁŘ

Úplnou novinkou se stane vybudování centrálního depozitáře pro všechny pobočky Krkonošského muzea, který vznikne v Hořejším Vrchlabí v prostorách bývalé Rotterovy továrny. „Projekt nového depozitáře v Hořejším Vrchlabí nám umožní pracovat se sbírkami podle standardů dnešní doby a hlavně nám dovolí dodržovat a regulovat stanovené hodnoty teplot a vlhkosti pro uložení sbírkových předmětů podle materiálů, dané metodickými pokyny,“ vysvětlil Radek Drahný ze Správy KRNAP.

„Velmi zkvalitní naši práci se sbírkami a soustředí ji na jedno místo. Odstraní se také věčně stěhování v rukách z půdních do výstavních prostor,“ dodal. V nevyužívaných továrních prostorech rovněž vznikne badatelna s internetovým připojením a přístupem do databáze zpracovaných sbírkových předmětů.

Historické poklady. Chloubou horských muzeí jsou betlém i houslařská dílna 

KRKONOŠSKÉ MUZEUM VRCHLABÍ

založeno v roce 1883, v bývalém augustiniánském klášteře z roku 1705 sídlí od roku 1943
Chlouba muzea: stálé expozice Kámen a život (ve 14 místnostech na ploše téměř 1000 metrů čtverečných) a Člověk a hory; knihovna s 38 tisíci svazky; klášterní zahrada

KRKONOŠSKÉ MUZEUM JILEMNICE

založeno v roce 1891 v dívčí škole, od roku 1953 sídlí v bývalém zámku hrabat Harrachů
Chlouba muzea: stálá expozice Bílou stopou mapující počátky a vývoj lyžování na českém území do roku 1938; více než stoletý mechanický betlém Jáchyma Metelky se 142 otáčivými figurkami, který vyráběl 30 let

PAMÁTNÍK ZAPADLÝCH VLASTENCŮ PASEKY NAD JIZEROU

založen v roce 1958 v prostorách bývalé farní budovy původně jako literární památník věnovaný památce písmáka, houslaře a učitelského pomocníka Věnceslava Metelky, jehož osobností se inspiroval Karel Václav Rais ve svém románu Zapadlí vlastenci
Chlouba muzea: unikátní sbírka hudebních nástrojů, v loňském roce doplněná dvě stě let starou houslařskou dílnou, představuje Paseky jako kolébku houslařství

Správa KRNAP provozuje ještě další muzejní objekty: čtyři historické domky na náměstí ve Vrchlabí a expozici Šindelka v Harrachově.

Bývalá Rotterova továrna v Hořejším Vrchlabí se promění v centrální depozitář krkonošských muzeí Správy KRNAP. Zdroj: DENÍK/Jan Braun

Bývalá Rotterova továrna v Hořejším Vrchlabí se promění v centrální depozitář krkonošských muzeí Správy KRNAP.