Z počátku to vypadá jako malé dobrodružství. Jenže, už jen stavba dočasného „bytu“ ukazuje, že spaní na ulici není legrace.

Jeden velký karton položit na zem, z dalších dvou udělat střechu, aby vzniklo „áčko“. Papír ale během vlhkého podzimního večera vlhne, prohýbá se. Zkouší se všechno možné, aby se pak bylo kam schovat. Kartony opřené o zeď, lavičky, stromy, lampy, v nouzi i zaparkovaná auta. „Už jsem si vzpomněl, proč jsem loni měl karton opřený o vlastní vůz! Protože vlhne a nedrží,“ přiznává Jan Jarolím, královédvorský starosta, který si spaní jako bezdomovec poprvé vyzkoušel loni. Patří mezi tradiční účastníky Noci venku, jejímž cílem ukázat těžký život lidí bez domova.

NEVÍME, JAK ZIMU PŘEŽIJEME
Místo před Hankovým domem se mění na veřejnou noclehárnu. Jedni školáci si udělali ložnici z prázdného kontejneru. Stačilo oblepit stěny papírem. Druzí si „přilepili“ papírový pokoj k hradbám. Parta motorkářů si roztáhla vlastní celty u laviček. „Lidé si myslí, že spaní venku je v pohodě. Možná v létě. Nyní, v chladu a vlhku, je to ale o něčem úplně jiném,“ varuje motorkář Oskar Rousek.

Své o tom, vědí Petr ze Dvora Králové a Martina z Broumova. Na ulici jsou přes tři měsíce, nováčkové mezi bezdomovci. „Už teď je to spaní venku dost na hraně. Začíná zima, bude to naše první zima venku. Nevím, jak to zvládneme,“ říká Petr. Nahřívá se u ohně. Společně s lidmi, kteří si bezdomovectví jen vyzkouší a druhý den ráno půjdou domů nebo do práce. „My nevíme co bude zítra. Ani nic neplánujeme,“ krčí rameny Martina.

Noc venku*Cílem kampaně je získat trvanlivé potraviny pro lidi v nouzi, přiblížit veřejnosti
problematiku bezdomovectví
a nabídnout šanci přenocovat
na studeném chodníku
v chmurném listopadovém
počasí. 
*Organizátoři chtějí vyvolat
diskusi o bezdomovectví, bořit o něm mýty a předsudky. Varují, že bezdomovectví čím dál častěji ohrožuje seniory, zdravotně postižené či matky samoživitelky.

Zatímco před Hankovým domem rostou papírová obydlí, z polní kuchyně voní smažené bramboráky. Ve vyhřívaném párty stanu si lidé vyprávějí o bezdomovectví. Zkušenosti se životem na ulici chvílemi až šokují. „Od června nemám žádný příjem. Přitom na den potřebuje člověk na jídlo a pití aspoň stovku,“ počítá Martina. „Lidé jsou různí, někdo je vstřícnější a pomůže vám, někdo je prostě vstřícnější míň. Ale na nikoho se kvůli tomu nezlobím,“ zdůrazňuje Petr.

U kulturního centra se setkávají stovky dobrovolníků. Přidávají se k celonárodní benefiční akci Noc venku, která chce zlepšit postavení bezdomovců a změnit pohled veřejnosti na ně. „Hodně lidí žije v chudobě, nemá na vlastní bydlení, žije po ubytovnách. Hrozí jim, že přijdou o bydlení a odtud už je to jen krůček k bezdomovectví,“ varuje Marcela Hauke, ředitelka dvorské pečovatelské služby, jednoho z hlavních organizátorů.

PLATILO SE JÍDLEM
Studenti promítají film o pomoci bezdomovcům nazvaný není Pomoc jako pomoc. Sklidí za něj aplaus. Stejně tak jako místní knihovna Slavoj. Čtenáře nechala dočasně platit upomínky trvanlivými potravinami. V pěti bednách se jich nasbíralo asi 114 kilogramů. Celkem se povedlo vybrat zhruba 2500 kusů trvanlivých potravin, které byly vstupenkou na akci. „Instatní polévky, konzervy, rýže, těstoviny, paštiky, sušenky. Dovezli jsme toho minimálně za tři tisíce,“ vypočítává motorkář Oskar Rousek.

Získané potraviny distribuuje pečovatelská služba potřebným - například klientům místního azylového domu, bezdomovcům v noclehárně nebo chudým rodinám dětmi. „Vystačíme s tím na celý rok, i proto považujeme akci Noc venku za úspěšnou,“ hlásí Hauke.

Na večerním happeningu se prostřídají asi čtyři stovky lidí. Hodinu před půlnocí 86 z nich uléhá ke spánku přímo na ulici. Dvaadvacet dětí jde spát do nedaleké školy… Ráno před šestou se někteří spáči probouzejí se smíšenými pocity. U společné snídaně diskutují, jak náročnou noc mají za sebou. „Stejně jako loni jsem nespal celou noc. Musím uznat, že to mají bezdomovci těžké. Kartony papíru byly úplně mokré, byla mi zima. A to jsem měl lepší spacák, než před rokem,“ popisuje dvorský starosta Jan Jarolím. V noci nejprve jen mrholilo, poprchávalo. K ránu ale regulérně pršelo. Prostě ošklivé, nepříjemné počasí. „Tohle může být pro spoustu lidí ponaučení, že takhle bych asi dopadnout nechtěli,“ naznačuje motorkář Oskar Rousek.

Krátce po sedmé ráno už není ve městě ani památky potom, že tam nocovalo 86 „dočasných bezdomovců.“ Noc venku se ve Dvoře Králové uskutečnila už popáté.

TRUTNOV TAKÉ SPAL VENKU
Také v sousedním Trutnově se ze čtvrtka na pátek spalo pod širým nebem. Teprve podruhé. V podloubí Staré radnice na Krakonošově náměstí nocovalo sedm lidí, včetně trutnovského místostarosty Tomáše Eichlera. „Byla to dobrá zkušenost, zažijete město trochu jinak. Když kolem vás procházejí lidi a podezíravě na vás koukají, a vy si přitom říkáte, vždyť já jsem přece slušný člověk. S tím se asi bezdomovci musí setkávat často,“ všímá si.

Noc v Trutnově 2018.

Chladné a vlhké počasí ho nezaskočilo. I díky sounáležitosti sedmičlenné skupiny nocležníků. „Když jste ve skupině lidí, tak se to dá přežít snáz, než když je na to člověk sám,“ zdůrazňuje.

Večerní benefiční akce měla sice v porovnání s Dvorem komornější ráz, ale i v Trutnově nosili lidé trvanlivé potraviny, poslouchali muziku a povídali si o bezdomovectví s lidmi, kteří přišli o střech nad hlavou. Děti z azylového domu nakreslily a vystavily, jak si představují domov. Zaznělo rovněž duchovní slovo pro lidi bez přístřeší. V sudech hořely ohně, opékaly se vuřty a promítaly filmové dokumenty.