Bylo to jak momentka z absurdního dramatu. Zranění si přivolali pomoc přes mezinárodní telefonní linku 112. Jenže, i když je Královec český, mobilní operátoři vám ohlásí, že jste v Polsku. Zákonitě se tak dovolali polským záchranářům. Ti vyrazili k hranicím, ale teprve až na místě zjistili, že nehoda se stala asi tři sta metrů za hranicemi. Viděli místo bouračky i hasiče, kteří už na místě pomáhali. „Právně tam ale záchranka zasáhnout nesměla. Zvítězila nakonec snaha zachránit lidský život, takže dojeli až k místu nehody a raněné ošetřili,“ řekl Miroslav Vlasák, bývalý starosta Žacléře a dlouholetý propagátor česko-polské spolupráce.

Jeden z posledních případů poukázal na zvláštní situaci. Zatímco hasiči a policisté mají mezivládní dohody a můžou tak zasahovat i na druhé straně hranic, u zdravotnické záchranné služby žádná dohoda neexistuje. „Myslel jsem si, že v česko-polské spolupráci mě nemůže nic překvapit, ale zmýlil jsem se. Přitom záchrana lidského života by měla být na prvním místě,“ prohlásil Vlasák.

Obě země mají pro poskytování zdravotních služeb na svém území velmi přísné regulace. Kdo chce například léčit pacienty u našich severních sousedů, musí mít vzdělání podle polských požadavků, mít tam registrovanou ordinaci, projít jazykovými zkouškami, a splnit ještě další podmínky. A obráceně. „Jednoduchým řešením by bylo stanovit pro záchranky výjimku. Nemuselo by to být nic složitého, vzory v jiných mezivládních dohodách tu jsou,“ oznámil ředitel Záchranné zdravotnické služby Královéhradeckého kraje Libor Seneta.

S dohodou by se nemělo otálet. K podobným situacím jako v Královci může docházet častěji. Zvláště v Jizerských horách, Krkonoších a Orlických horách je hned několik míst, kde může záchranka „z druhé strany“ pomoci zraněným mnohem dříve. Typickým příkladem je Náchod, okresní metropole ležící prakticky přímo na hranici. „Městem projíždí spousta Poláků, naopak čeští občané často jezdí za nákupy do Kudovy Zdroj. V Náchodě máme lékaře i posádky, takže bychom byli schopní pomoc poskytovat i v Kudově. Máme to blíž než polská záchranka, ale legálně tam nesmíme zasahovat,“ upozornil Libor Seneta.

Stejně tak v horách existují desítky míst, které by si mohly navzájem vykrývat záchranky obou zemí. Mnohdy se mluví například o Sněžce, na kterou turisté stoupají z české i polské strany. „Když se k nám lidé dovolají o pomoc, ne vždy úplně přesně víme, kde jsou. Moc to neřešíme a zasáhneme. Je to několik málo desítek případů za rok. Byli bychom ale klidnější, kdyby to bylo zlegalizované,“ připomněl ředitel krajské záchranky.

Podle informací Deníku se pozvolna daří na problém upozornit. Záchranáři obou zemí chystají společná setkání, školení a cvičení. „Potkají se, poznají se, a až si budou příště volat, budou už vědět, kdo s kým mluví. Je to první krůček k dokonalejší spolupráci,“ uvedl Miroslav Vlasák, který se za podepsání dohody přimlouvá prostřednictvím Evropského seskupení pro územní spolupráci NOVUM.

Regionální politici, manažeři a lékaři se zároveň snaží opakovaně oslovovat čelní představitele obou zemí. Za dohodu lobují kraje, ředitelé záchranek už kvůli tomu dokonce jednali na ministerstvu zdravotnictví. „Snažíme se využít všechny možnosti, jak se v tom šťourat, upozornit na to, a přimět Prahu a Varšavu, aby jim to nebylo jedno,“ zdůraznil Miroslav Vlasák.

Příkladem, jak by dohoda mohla vypadat je třeba dohoda naší vlády se sousedním Německem. „Máme vzory, jak to udělat, není to nic složitého. Bude to jen o vůli. Snaha z Česka je ale výrazná,“ shrnul situaci Seneta.

Podle ministerstva zdravotnictví už jednání o Rámcové smlouvě mezi Českou republikou a Polskem probíhala, a to v letech 2012 až 2014. "Následně však zájem z polské strany ustal a text nebyl dojednán. Teprve v roce 2017 se nám podařilo obnovit vzájemný kontakt a od této doby mezi námi a Polskem proběhlo korespondenčně již několik výměn návrhu textu Rámcové smlouvy. Dosud poslední osobní jednání ke znění smlouvy se uskutečnilo v červnu 2018 s tím, že další kolo jednání se mělo konat letos v listopadu. Toto jednání ale bohužel bylo ze strany polských kolegů zrušeno," uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Nyní čeká česká strana na novou verzi textu od polské strany. "Ministerstvo zdravotnictví se o podpis této smlouvy usilovně snaží. Text je v rozpracované podobě a stále obsahuje několik pasáží, které požaduje polská strana přeformulovat. Snažíme se dojednat text, který bude co nejvíce podobný textu obdobné smlouvy uzavřené s Německem. Naším cílem je, aby realizace smluvních vztahů byla pro kraje sousedící s Polskem co nejjednodušší," dodala Gabriela Štěpanyová.