Zděné základy kostelíku z vrcholného středověku 13. století, pozůstatky původní školy zbourané v roce 1841, historickou keramiku, džbány, mince, medailonky a přes osmdesát lidských koster včetně zbytků vlasů a bronzových ozdob. To jsou nálezy, které odkryli archeologové z Muzea Podkrkonoší v Trutnově v čele s Ondřejem Tůmou. Všechny objevili pod náměstím Míru ve Vrchlabí, místy téměř ve dvoumetrové hloubce, kde prováděli výzkum kvůli rekonstrukci.

Jeden z největších objevů

„Nálezy jsou opravdu významné a rozsáhlé. Jde o jeden z největších objevů za několik desítek let,“ potvrdil archeolog Ondřej Tůma. „Nálezy, které se nám podařily, považuji za velký pokrok v poznání vývoje původního centra města, jež náměstí Míru představovalo. Jsem také velice zvědavý na antropologickou analýzu Univerzity Hradec Králové, která může přinést hodně zajímavých poznatků o způsobu života lidí v minulosti. To bude ten největší přínos archeologického výzkumu,“ zdůraznil. Ocenil přístup města, které vyšlo archeologům vstříc a vyprojektovalo novou trasu zatrubnění mimo okruh vykopávek, aby nenarušilo architektonické památky.

Zajímavě se jeví už první poznatky antropoložky Marcely Horákové, která na místě zkoumala kosterní pozůstatky. „Potvrzují, že život v minulosti nebyl žádný med. Lidé dřeli jako koně. U žen se našly kompresivní zlomeniny obratle či nárůstky na lopatkách z tahání těžkých břemen,“ upřesnil. Antropologické zkoumání bude hotové v první polovině příštího roku. Nejprve dojde k omytí lidských ostatků, následně k jejich analýze.

Zásah do dějin města

Pohřebiště se nacházelo kolem starého gotického kostela sv. Vavřince na náměstí Míru, který pocházel z první poloviny 14. století a byl zbouraný v roce 1886. Pohřbívalo se tam až do roku 1805. Hřbitov zabíral téměř celou plochu dnešního náměstí. Byl obehnaný vysokou hřbitovní zdí a postupně přestal vyhovovat počtu obyvatel. Archeologové zachytili okraj pohřebního areálu a odhalili kosterní pozůstatky na čtyřech místech. Nejvíce, 62, jich odkryli na severní straně v blízkosti dnešní školy.

V místě, kde se kostel nacházel, dosáhli nejvýznamnějšího nálezu. K velkému překvapení objevili zděné základy výrazně staršího gotického kostelíku, jehož vybudování může sahat před první písemnou zmínku o Vrchlabí z roku 1359. Jednalo by se o nejstarší stavbu v dějinách města. „Kostelík lze zařadit do vrcholného středověku, mezi období druhé poloviny 13. a první poloviny 14. století,“ uvedl archeolog Ondřej Tůma. Pro Vrchlabí by taková informace znamenala potvrzení, že život ve městě existoval ještě před první písemnou zmínkou.

Malta na čelisti

Objev kostelních základů považuje za unikátní událost. Tůma nicméně upozornil, že přesná datace je u historického zdiva velice složitá. „Odkryli jsme vnitřní líc zdiva a zjistili, že má více vývojových fází. Postupně se tedy opravovalo, přidávalo. Odebrali jsme vzorky malty ze zděných konstrukcí, provedli dokumentaci. Půjdou na makroanalytické zkoumání. Poskytneme je odborníkům kvůli určení druhu zdiva a opracování kamene. Je totiž patrné, že zdivo je opracované různými způsoby,“ dodal.

Stavba v pořadí druhého nejstaršího, gotického kostela ve Vrchlabí vznikla v polovině 14. století rozšířením původního kostelíku a zasáhla do míst, kde v zemi odpočívali nebožtíci. „Věž a loď kostela byly evidentně stavěné na ploše hřbitova. Tehdejší stavitelé se nezabývali přenášením ostatků nebožtíků. Jedna lebka, kterou jsme našli, byla namáčknutá na zeď tak, že má ještě maltu na čelisti, další ležela těsně za hranou základové spáry,“ poukázal na nezvyklé vykopávky.

Ozdobné čepce v rakvích

Archeologové mají důkazy, že nebožtíci byli pohřbívaní v rakvích. „Bylo to patrné z polohy těla. Častokrát byli namačkáni v úzkých rakvích. Vypadá to, že byly celodřevěné s kovovými ozdobami. V severní části jsme objevili 62 koster v anatomické poloze. Značné množství bylo dětských. Na dalších místech jsme odkryli spousty dislokovaných kostí, rozmístěných v nepravidelných vrstvách,“ konstatoval. Archeologové rovněž odhalili hodně drátěných bronzových ozdob na lebkách, medailonky, přívěsky na krku, svátostky, křížky, ale také měděný krejcárek, vyražený roku 1800. „Nebožtíci měli v rakvích ozdobné čepce nebo čelenky, s motivy květin. Někdy se tam objevila kulatá sklíčka, doplněná perlami z tenkého bronzového plechu i broušená ze skla. Na ozdobách se dochovaly až pěticentimetrové kousky vlasů a textil. Vlasy jsou totiž odolné a vydrží hodně dlouho,“ vysvětlil Ondřej Tůma.

Odkryli školu i stopy po vodním toku

Mezi další velmi zajímavý objev lze zařadit pozůstatky staré školy na náměstí Míru, která stála v prostoru před současným kostelem nejpozději od přelomu 17. a 18. století. V roce 1786 byla rozšířena, v roce 1841 zbourána. „V jihovýchodním průčelí kostela jsme zachytili čtyři zdiva a kousek klenby, která byla z větší části zasypaná a propadlá,“ doplnil Ondřej Tůma. Nová budova školy stojící o kus vedle byla původně postavena v roce 1862, vedle ní byl přistavěn v roce 1876 nynější velký školní objekt.

Archeologové vykopali v zemi také keramiku z období 17. - 19. století, nejčastěji kousky hrnců a džbánů. „Odkryli jsme místa, kudy tekla přes náměstí voda. Její koryto bylo vybudované na podélných, dřevěných trámech a obroubené masivními pískovcovými bloky. Hodně keramiky se objevilo v zásypech kolem vodního toku,“ přiblížil výsledky výzkumu. Labskou vodu vrátila na náměstí Míru letošní rekonstrukce, protéká přes nově vybudovaný vodní prvek.