Jedinečnost afrického safari, jehož myšlenka se zrodila v hlavě legendárního ředitele královédvorské zoologické zahrady Josefa Vágnera, dostala zcela nový rozměr. Ministr kultury Daniel Herman v pondělí při návštěvě zoo potvrdil, že se ojedinělé místo v České republice stalo kulturní památkou.

„Safari je mimořádný počin, ve střední Evropě zcela nevšední. Unikátní je celá jeho vize i rozhodnutí umístit sem velké chovy afrických zvířat. Výjimečná je ale především samotná realizace celé zahrady," vyzdvihl ministr kultury. „Je tu na naše poměry nenapodobitelná atmosféra, je to jedinečné místo," rozplýval se Daniel Herman.

Současná podoba zoo je prakticky totožná s Vágnerovými představami. Kulturním oceněním letos vrcholí oslavy 70. výročí od jejího založení.

Dvorské safari má jedinečnou kulturní hodnotu

O vyhlášení Afrického safari Josefa Vágnera za kulturní památku požádala před dvěma lety samotná Zoo Dvůr Králové. Celý projekt se podařilo dotáhnout ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a jeho odborným pracovištěm v Josefově.

„Byli jsme překvapeni žádostí, kterou si k nám zoo podala. Přece jen se většinou zabýváme zcela jinými projekty, ať už jde o městské parky, budovy nebo zahrady. Tohle bylo překvapivé. Stejně překvapivé ale bylo naše zjištění, ke kterému jsme došli. Safari si formu památkové ochrany jistě zaslouží. Díky své jedinečnosti v regionu, i v České republice," řekl ředitel územního odborného pracoviště národního památkového ústavu Jiří Balský. V Královéhradeckém kraji je aktuálně na seznamu kulturních památek zapsáno na 3030 nemovitostí. „Občas se najdou výjimečné památky, které ochranu získávají. Podobně ale jako například nedávno prohlášený Důl Bohumír v Jestřebích horách se ale jedná o okrajové záležitosti. Safari je jediné, proto stojí v seznamu na úplném okraji. O to cennější je ale jeho význam," usmívá se Jiří Balský.

Ředitel zoo Přemysl Rabas uvedl, že hlavní motivací zahrady k získání kulturní ochrany bylo vyzdvihnutí jedinečnosti afrického safari. V něm aktuálně žijí více než dvě stovky zvířat, mimo jiné antilopy, pštrosi, pakoně, lvi nebo vodušky. „Ochrana má své nároky, ale ruku v ruce s tím jsou pravidelně vypisovány dotační tituly. Ty se mají starat o to, aby majitelé kulturních památek nedoplácely na to, že takovou památku vůbec vlastní," vysvětlil ministr kultury Daniel Herman. „Pro zahradu bude památková ochrana jednoznačným pozitivem," dodal.

„Novou památku bude samozřejmě dál spravovat zoo, ústav se stane jen dalším partnerem k jednání o rozvoji a změnách. Předmětem ochrany je prostorové uspořádání safari. Všechno je nějak vymyšleno, udržováno. Při rozvoji budeme dohlížet na to, aby základní myšlenky nebyly měněny," objasnil Jiří Balský.

Africké safari v ZOO Dvůr Králové bylo životním projektem Josefa Vágnera, bývalého ředitele. Ve druhé půli 60. let se vydal na první expedice, z nichž přivezl na dva tisíce zvířat. Právě stáda afrických kopytníků jsou hlavní atrakcí safari, které se veřejnost ovšem otevřelo až v roce 1989. Zvířata se tu volně pohybují mezi projíždějícími automobily. V současné době ho protíná pět kilometrů cest a čtyři velké mosty. Ředitel zahrady už nyní navíc plánuje další rozšíření.

„Prohlášení Afrického safari Josefa Vágnera za kulturní památku je nejen velký úspěch pro dvorskou zoo a město Dvůr Králové. Osobně tento akt ale považuji také za významné ocenění celoživotní práce mého otce," uvedla na slavnostním aktu Lenka Vágnerová, dcera Josefa Vágnera.