Září je tradiční termín pro houbaře Krkonoš i okolního podhůří. Co můžeme očekávat? Milan Melesík, Žacléř

Nerad to píši, ale v současné době jsme jaksi zůstali spíše u onoho očekávání. Moc to neroste. Nicméně i přesto jsou druhy hub, které lze v menší či větší míře nalézt. Určitě je to Hřib hnědý (Xerocomus badius), typická podzimní houba smrkových lesů. Dále by to měl být Hřib kovář (Boletus erythropus), který se každoročně objevuje ve dvou hlavních vlnách, nejprve již od poloviny května a následně nejvíce v měsíci září. Potom se jedná především o kozáky a křemenáče, a také o Hřib dutonohý (Boletinus cavipes), jež roste především pod modříny. Měli bychom najít i klouzky.

U pat borovic a rovněž modřínů můžeme najít velice chutnou houbu jménem Kotrč kadeřavý (Sparassis crispa). Nekteří houbaři hlásí nálezy většího množství Lišky obecné (Cantharellus cibarius) a zejména Lišky ametystové (Cantharellus amethysteus). Na pařezech a odumřelých kmenech, výjimečně i na živých stromech, se dají objevit různé druhy václavek.

V tomto období rostou i mnohé druhy holubinek. Za zmínku stojí jednoznačně Holubinka namodralá (Russula cyanoxantha), Holubinka nazelenalá (Russula virescens) a Holubinka mandlová (Russula vesca).

Chtěl bych si koupit atlas hub. Je lepší s ilustracemi kreslenými či fotografickými? Karel Sádlo, Rtyně v Podkrkonoší

Upřímně řečeno by v tomto případě bylo lepší se s někým, kdo se v houbaření opravdu vyzná, domluvit, a vyrazit na nákupy s ním. Měl by to být člověk, který zná několik desítek jedlých hub a několik nejjedovatějších druhů, tedy Muchomůrku zelnou, jízlivou, jarní a panterovou (dříve tygrovanou), Pavučinec plyšový, Závojenku olovovou a Vláknici začrvenalou neboli Patouillardovu. Takový houbař vám nejlépe poradí na místě u výběru atlasů.

Proč to všechno? O kvalitě atlasu nerozhoduje, jestli je doplněn ilustrovanými nebo fotografickými vyobrazeními, ale to, jak věrně jsou konkrétní druhy zachyceny. Mohou být fotografie, které jsou špatně nasvícené či seříznuté a naopak ilustrace, které vyobrazují vše podstatné, tedy hlavní poznávací znaky každé dané houby. Stačí absence nebo nedostatečné vyobrazení jediného takového znaku a může se stát neštěstí.

Také se doporučuje zakoupený atlas porovnat s atlasy jinými, protože ne každý autor uvede v publikaci vše, co nalezne a určí, nebo konkrétní druh neuvede, protože jej prostě nenalezl.

Důležité je rovněž upozornění, že žádný atlas nelze doporučit k primárnímu určování neznámých hub. To se má dělat jen v mykologických poradách za přítomnosti odborníka. Atlasy slouží spíše jen k doplnění informací o houbách, které již houbař zná a sbírá.

Petr Kuráň