Příjmení Petera je nesmazatelným písmem zapsáno v historii vrchlabského průmyslu. Rodinný podnik Petera a synové, který v roce 1864 založil Ignác Theodor Petera, se zpočátku věnoval výrobě koňských povozů, kočárů, saní nebo lyží. Později se zaměřil především na výrobu automobilových karosérií. Za vlády Františka Josefa I. se v roce 1908 firma dokonce podílela na výrobě automobilu RAF 24/30 pro císařský dvůr. „Jednalo se o dar k diamantovému jubileu, završení šedesátiletého působení Františka Josefa I. na rakousko-uherském trůnu,“ prozrazuje Zdeněk Petera, potomek jedné z rodinných větví rodu Peterů.

Rakouský automobilový klub ÖAC (Österreichischer Automobil-Club) se tehdy po dohodě s domácími továrnami rozhodl nechat vyrobit a věnovat rakouskému císaři k tomuto výročí hned tři vozy od třech různých automobilek - Laurin a Klement, Austro-Daimler a právě liberecké RAF, pro kterou firma Petera a synové vyráběla karosérie.

close Zakladatel automobilového průmyslu ve Vrchlabí Ignác Theodor Petera. info Zdroj: společnost Škoda Auto zoom_in Zakladatel Petera

Ignác Theodor Petera (1840-1904) byl zakladatelem automobilového průmyslu ve Vrchlabí. Učil se u vrchlabského sedlářského mistra Petera Ettela ve Vrchlabí, kde se v roce 1862 natrvalo usadil. V roce 1864 založil firmu Ig. Theodor Petera s anglickým sedlářstvím a výrobou saní a kočárů. Po náhlé smrti na zápal plic 20. června 1904 vedli firmu tři synové Theodor, Josef a Robert.

„Základem automobilu 24/30 HP byla jednoduchá kapkovitá karosérie a čtyřválcový motor OHC (Over Head Camshaft, typ pístového motoru s ventilem a vačkovou hřídelí v hlavě válců). Dále musel být vůz speciálně vybaven dle přání kanceláře královského a císařského veličenstva, měl tedy například krytý prostor pro posádku, oddělovací skleněnou přepážku za řidičem a byl lakován dvorní zelení,“ vypráví Petera s tím, že z tohoto důvodu došlo ke zpoždění výroby a automobil byl nakonec rakouskému císaři předán až v květnu 1909 na zámku Schönbrunn.

Důraz na kvalitu a spolehlivost

Unikátnost automobilu RAF 24/30 HP spočívala především právě v karosérii. „Zatímco dnes jsou typické samonosné ocelové karosérie, dříve se jednalo o dřevěný podvozek, na kterém byla dřevěná kostra, která byla následně oplechována,“ přibližuje Petera.

Zakladatel rodinné firmy Ignác Theodor Petera se přitom zpočátku věnoval výrobě saní, lyží, kočárů a koňských povozů. V automobilech se zhlédli až jeho synové, kteří převzali podnik po jeho náhlém úmrtí v roce 1904. Vycházeli z poznatků ze světových automobilových výstav a soupeřili s dalším slavným rodem Sodomků, který byl jejich hlavním konkurentem.

„Všechna auta se vyráběla pouze na zakázku. Hlavní důraz byl kladen na kvalitu podvozku. Z hlediska prodeje byla rovněž velmi důležitá spolehlivost,“ poznamenává Petera s tím, že Peterové se podíleli na výrobě více než dvou stovek vozidel.

Kulturní památka

Po druhé světové válce byla firma Petera a synové znárodněna a stala se součástí automobilky AZNP, dnešní Škoda Auto. Kromě Škodovky dnes na rodinnou firmu odkazuje městský dům č.p. 100 ve Vrchlabí, který je kulturní památkou. Tam to všechno před 158 lety začalo.

close Pracovní řád firmy Ignác Theodor Petera a synové. info Zdroj: společnost Škoda Auto zoom_in Pracovní řád firmy Ignác Theodor Petera a synové. „Tehdy se jednalo primárně o sedlárnu s truhlářstvím, kde Ignác Theodor Petera společně se svým přítelem Peterem Ettelem vyráběli postroje, chomouty a zápřahy na koně,“ dodává Zdeněk Petera, pokračovatel rodinné tradice, který po absolvování oboru strojírenství na Střední průmyslové škole v Hradci Králové nastoupil v červnu roku 1972 do vývojového centra Škoda Auto. Tam následně pracoval více než čtyřicet let.

Zapomenuté příběhy Vrchlabska

Projekt Zapomenuté příběhy Vrchlabska je výzvou, kterou v rámci projektu Kultura má zelenou vyhlašuje Nadační fond Škoda Auto a Bohemian Heritage Fund. Připomíná zajímavé příběhy z historie regionu. Lidé mohli posílat své náměty do 31. srpna. Výzvu následně zakončí výstava a prezentace těch nejzajímavějších příběhů na webových stránkách projektu. Vybraní autoři mohou navíc za svůj příběh získat odměnu až 5 000 korun.

„Letošní ročník Zapomenutých příběhů vzbudil k našemu potěšení opravdu velký zájem veřejnosti. Věříme, že občané či regionální instituce budou v této iniciativě pokračovat. Historie Vrchlabska nabízí určitě ještě mnoho zajímavých příběhů, které nejsou veřejně tolik známé a stojí za to na ně upozornit, protože mohou být inspirací pro mnoho dalších generací,“ řekl ředitel Nadačního fondu Škoda Auto Ladislav Kučera.

Rod Peterů brzy také přiblíží mobilní aplikace Skryté příběhy, která představuje osobnosti českých dějin hravou formou. Město Vrchlabí v ní zatím figuruje jako dějiště příběhu z roku 1720, kdy hrabě Morzin hledá dirigenta pro světovou premiéru Vivaldiho Čtvera ročních dob. Petera do aplikace přibude v následujících týdnech.