Podle Ondřeje Banka jsou Češi lyžařský národ. „Lyžuje hrozně moc lidí. To je dobrý. V Rakousku, Itálii, Švýcarsku potkávám strašně moc Čechů. Domácí střediska se zlepšují. Ve Špindlu je nádherné lyžování,“ říká bývalý skvělý sjezdař, který se dokázal prosadit do špičky ve Světovém poháru a proslul i krkolomnými pády.

Ve Špindlerově Mlýně s ním letos může poměřit síly kdokoliv. Měřená trať obřího slalomu Audi Race Track nad černou sjezdovkou ve Svatém Petru se stala oblíbenou záležitostí. Denní rekord zaznamenali 9. února, kdy si třistametrovou dráhu s patnácti brankami vyzkoušelo 459 lyžařů. Od 30. prosince k polovině března tam evidovali 18 821 jednotlivých průjezdů. Ani v jednom případě nebyl překonán čas jejího patrona Ondřeje Banka.

Ani 19 tisíc pokusů nestačilo k tomu, aby byl někdo rychlejší a překonal váš čas 21,77 sekund. Sledujete, jak lidi ve Špindlu jezdí? Hodně mě potkávají a volají na mě: ještě nám chybí vteřina! Měřený slalom jezdí hodně lidí, povedlo se. To mě těší.

Jel jste na sto procent?
Ano! Jak jinak?

Jezdíte ještě?
Po skončení závodní kariéry jsem úplně vypnul, vůbec nesportuju. Ale říkal jsem si, že bych si zajel mistrovství republiky v super G, to by mě lákalo. Jenže jsem už prošvihnul termín. Obřák bych už nejel.

Ester Ledecká.
Zlatá i křišťálová. Ledecká si po olympiádě podmanila i Světový pohár

Jak by se měli lidé chovat na sjezdovkách?
V době, kdy jsem závodil, jsem nebyl na normální sjezdovce, jezdili jsme na prázdných. Po ukončení kariéry jsem několikrát vyrazil s dětmi. Snažím se jezdit na hory, když není víkend a dá se čekat, že na sjezdovkách není tolik lidí. Hlavně by měli nosit helmy.

Mělo by být povinné nosit je?
Vyrábíme je, takže bych doporučoval, aby byly. (smích).

Tomu se také věnujete?
Hodně. Mám svoji značku na helmy, brýle, teď už i na lyže, dokonce i na dětské oblečení. Snažím se dělat všechno pořádně a nic neflákat.

Proč jste značku pojmenoval Vagus?
Nemohl jsem přijít na nic lepšího. Říkala mi tak máma, když si stěžovala, že chodím oblíkanej jako vágus.

Žijete v Rudě nad Moravou na Šumpersku, ale často jste k vidění ve Špindlerově Mlýně. Máte tam oblíbené místo?
Jsou tady krásná místa. Líbí se mi u Špindlerovy boudy. S rodinkou tam jezdíme a chodíme na výlety. Tam jsem si to vyloženě oblíbil. Když jsem ve Špindlu závodil, nebyl mi tak sympatický. Při tréninku jsem viděl, jak moc lidí je na sjezdovce. Teď už to vnímám jinak. Hlavně se mi líbí, že ve Špindlu je opravdová zima. Jinde je zeleno, bláto, ale tady pořád sníh a bílo.

Za rok se pojede ve Špindlerově Mlýně Světový pohár žen. Pomůže taková událost sjezdovému lyžování?
Rozhodně. Úspěchy Ester, ale i taková akce jako je S ČT sport na vrchol, pomáhají lyžování hodně.

Skokanské můstky na Ještědu. Ilustrační foto.
Liberecké můstky? V zimě osamělé, ty harrachovské by potřebovaly rekonstrukci

Je opakovatelné, aby na českých sjezdovkách ve Špindlu vyrostl podobně úspěšný sportovec jako Ester Ledecká?
Pokud byste se mě zeptal před rokem, tak bych odpověděl, že to není pravděpodobné. Dnes říkám, že to jde. Je potřeba chtít a dát tomu všechno, větší energii a celý život. Pak to možné je. Podstatná je pracovitost. Není to sice pro každého, ale talentovaní lidé tady existují. I z našich podmínek se dají udělat výborné výsledky.

Jaká je spolupráce s Ester Ledeckou?
Je velice inspirativní. Na to, jak je mladá holka, je strašně silná. Trénuje na dvě stě procent, a tím nutí i mě věnovat se trénování na dvě stě procent. Všechny dostává do režimu velké profesionality.

Je složité kombinovat tréninky na lyžích a snowboardu?
Skloubit organizaci a přesuny je dost náročné. Sladění tréninku tak, abychom Ester neodevzdali moc unavenou, aby fungovala návaznost se snowboardem, je dost složité. Každý trénink musí vyjít dobře. Není prostor na chyby. Pokud něco špatně naplánujeme, tak se připravíme o spoustu času na trénování.

Sportovní střelkyně Gabriela Vognarová.
Střelkyně Vognarová v Malajsii získala dvě světová zlata

Sledujete, jak trénuje na snowboardu?
Zajímá mě to! Pomáhal jsem klukům, když Ester trénovala ve Špindlu na snowboardu, vozil jsem je na skútru. Na olympiádě jsem dělal taky dva dny kameramana. Chtěl jsem se podívat na techniku jízdy a více proniknout do snowboardu, vžít se do toho.

Olympijské hry jste zažil čtyřikrát v roli závodníka, letos poprvé v pozici trenéra. Jaká to byla změna?
Užíval jsem si ji. Najednou to byl jiný režim. Bydlel jsem mimo vesnici. Olympijská vesnice má svoje specifika, pozitivní i negativní. Byl jsem jenom na jednom hokeji, úvodním zápase s Koreou. Snažil jsem se hodně věnovat tomu, proč jsem na olympiádě byl. To se mi zamlouvá.

Trénování se věnujete první sezonu. Přišel jste mu na chuť?
Pořád jsem asistent (smích). Měl jsem víc klidu než jako závodník, víc jsem si užil atmosféru kolem závodů. Je příjemné, když to funguje.

Chcete se věnovat trénování dlouhodobě?
Nechci. Proto říkám, že jsem asistent. V tomhle režimu mě to baví. Klasická trenérská práce je hodně časově náročná a já už chci být po těch letech závodění po světě doma s rodinou.

Ondřej Bank*Absolvoval čtyřikrát olympijské hry jako závodník. Letos na ně jel poprvé v pozici trenéra a hned z toho byl fenomenální úspěch Ester Ledecké. „Je to skvělý a nádherný sportovní výsledek, kterého dosáhla,“ říká.
*Kariéru ukončil v roce 2016. Jeho nejlepším výsledkem je třetí místo v superkombinaci ve Světovém poháru v Beaver Creeku a třetí místo ve stejné disciplíně v Kitzbühelu. Na olympiádě v Soči 2014 byl pátý v obřím slalomu, sedmý v superkombinaci a devátý v superobřím slalomu.
*V roce 2011 byl vyhlášen Králem bílé stopy, nejlepším českým lyžařem.