VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bez národního parku by byla příroda Krkonoš zničená k nepoznání, říká Böhnisch

Vrchlabí - Nejstarší národní park v České republice, založený před 55 lety, vede teprve od ledna z pozice ředitele Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch. Jak vnímá bývalý dlouholetý poslanec za ČSSD krkonošskou krajinu, její výjimečnost, co v ní chce změnit? Na to odpovídal v rozhovoru pro náš nový týdeník, Krkonošský týden.

8.6.2018
SDÍLEJ:

Krkonošský národní park slaví 55. výročí. To je pořádná porce roků. Kam se podle vás za tu dlouhou dobu, jako nejstarší český národní park, posunul a jak se změnil?
K posunům za těch 55 let nedošlo jen v osídlení, mezilidském soužití v horách, územním rozvoji nebo struktuře hospodářské činnosti, ohromné změny se děly také v přírodě. Velkou proměnou prošly především krkonošské lesy. Od imisní katastrofy 70. a 80. let odvádějí od 90. let ohromnou práci lesníci. Nenahraditelný podíl na obnově lesů v exponovaných polohách má nizozemská nadace FACE, kterou po svém návratu z exilu přivedl do Krkonoš jeden z otců zakladatelů národního parku profesor Josef Fanta. V roce 2015 získal za ekologický přístup k lesům prestižní Cenu Josefa Vavrouška. Byl důležitým rádcem mého předchůdce Honzy Hřebačky a také já se snažím využít každou příležitost si s ním popovídat. Lesy v Krkonošském národním parku nadále procházejí postupnou přestavbou na lesy blízké přírodě, což vede k jejich větší stabilitě a druhovému bohatství. Předpokladem k tomu byl jejich převod ze státních lesů pod Správu KRNAP a také připravenost našich lesníků pečovat o porosty jinak než v hospodářském lese. Vážím si jich za to.

Které změny lze zřetelně vypozorovat?
Čeho si může návštěvník národního parku všimnout na první pohled, je pozitivní změna na loukách a pastvinách. Rozkvétají původními druhy, vrací se na ně život. V posledních letech se o to zasloužil také Evropskou unií financovaný projekt LIFE CORCONTICA, jehož skvělý tým za Správu KRNAP vedl můj kolega Tomáš Janata, za institut aplikované ekologie Daphne Záboj Hrázský a ve kterém samozřejmě sehráli klíčovou roli krkonošští hospodáři. Ty teď mohou turisté podpořit například absolvováním některé farmářské stezky a nákupem místních produktů. Trasy najdou v letáčcích v našich informačních centrech i na speciálních webových stránkách.

Umíte si představit, jak by vypadala situace bez vyhlášení národního parku?
Čas od času slýchám názor, že by možná Krkonoše byly v lepším stavu, kdyby v roce 1963 národní park nevznikl. Že značka národního parku zbytečně přitáhla pozornost a nežádoucí růst návštěvnosti. Dovolím si s tím názorem nesouhlasit. Plány na intenzivní využívání Krkonoš existovaly odjakživa, stojí za to si připomenout třeba představy vtělené do kolorovaných pohlednic s vizí zabydlené a železničními tunely provrtané Sněžky z počátku 20. století. Tlak na Krkonoše se od konce druhé světové války stále zvyšoval a vyhlášení národního parku bylo správným krokem. I když se ani v době jeho existence nepodařilo ochránit hory od některých opravdu nevydařených stavebních počinů, destruktivních sportovních klání a hospodářské činnosti, jsem přesvědčen, že bez regulativů nastavených díky existenci národního parku by krkonošská příroda a krajina byly zničeny k nepoznání.

Čím je podle vás Krkonošský národní park výjimečný, že do něj ročně zavítá šest milionů turistů?
Chladná analýza důvodů vysoké návštěvnosti by asi řekla, že Krkonoše jsou prostě nejvyšší české pohoří nedaleko od Prahy. Že každý Čech si myslí, že by měl alespoň jednou vystoupat na Sněžku a že tak činí. Že každý Čech a každý Němec by měl navštívit prameny Labe a to se děje. Že tu jsou a možná ještě nějaký čas budou dobré podmínky pro zimní sporty. Že každá učitelka a každý učitel navštívili Krkonoše jako malí a je nasnadě ukázat je i jejich žákům. Že Krkonoše jsou právě kvůli existenci nejstaršího národního parku symbolem ochrany zachovalé přírody, kterou je nutné vidět.
Řečeno od srdce, na těch horách, i když někdy umějí být drsné, je něco laskavého. Možná na první pohled neohromí jako Alpy nebo Kavkaz, ty oblé krkonošské kopce ale prostě umějí okouzlit. To je to, proč my místní naše hory milujeme a proč se do nich vrací přespolní. Šest miliónů návštěvníků ročně na české straně totiž zřejmě představuje dva a půl až tři milióny lidí, kteří k nám jezdí opakovaně. A jsem přesvědčen, že vedle přírody se vracejí i kvůli dalším fenoménům.

Jakým?
Třeba kvůli vůni dřeva autentických horských bud a jejich nabídce. I když nemusíme vždycky souznít, můžeme se tu a tam i střetávat, přesto všechno smekám před týmem Luční boudy, úžasnými hospodáři na Děčínské boudě, atmosférou na Vosecké a před mnohými dalšími, díky kterým si návštěvníci z Krkonoš odvážejí pozitivní vzpomínky i na tenhle rozměr jejich výletu.
Domácí hory jsou v dnešní době vyhledávány také jako bezpečná destinace, lidé jim dávají přednost před dovolenou v rizikových zemích. K jejich rozhodnutí cestovat do Krkonoš může přispívat i vědomí, že se o ně v případě nehody profesionálně postarají příslušníci Horské služby, kteří patří ke Krkonoším stejně jako národní park.

Jaké úpravy a zásahy v národním parku plánujete? Bude mezi nimi obnovení poškozených rašelinišť, které patří k nejvýznamnějším na světě?
Především budeme pokračovat v přestavbě lesů. Kde je to možné a stanovištně vhodné, vracíme do porostů buk a jedli, které individuálně chráníme před spárkatou zvěří. S návratem jedle nám velmi pomáhá společnost Škoda Auto příspěvkem za každý prodaný vůz. Společně plánujeme rozšířit spolupráci také na projekt návratu ovocných stromů starých odrůd do krkonošské krajiny. V lese se samozřejmě nespoléháme jen na podsadby, naším cílem je maximálně uplatňovat přirozenou obnovu a k její podpoře také směřují lesnické zásahy. Jejich podoba a intenzita je závislá na dané zóně národního parku. Letošek je semenný rok mnoha lesních dřevin, rádi bychom ho opět využili. Neobvyklé množství pylu v ovzduší zaznamenala i veřejnost, byť lidé mnohdy nespravedlivě vinili především pole s řepkou. Intenzivnější kvetení stromů v určitých cyklech je normální, častější opakování semenných roků ovšem možná souvisí se stresem stromů z uplynulých suchých let. Jehličnany mají ve stresu tendenci zajistit si dostatek semen pro případ uhynutí. Problematiku nedostatku vody v krajině v každém případě nemůžeme brát na lehkou váhu, situace je velmi vážná.

Jak si s tím poradíte?
Novela zákona o ochraně přírody a krajiny, platná od loňského června, umožňuje i v jinak skoro bezzásahové přírodní zóně úpravy vedoucí ke zlepšení přirozeného vodního režimu. Pro nás to znamená v této zóně, a nejen v ní, obnovu a stabilizaci mokřadů, které jsou nejenom cenným ekosystémem, ale také nástrojem udržení vody v krajině. Právě letos rozjíždíme pětiletý projekt revitalizace rašelinišť, který bude například zahrnovat umístění až 3000 přehrážek, zpomalujících odtok vody. Krkonošská rašeliniště, konkrétně Úpská rašelina ve východních Krkonoších a Labská louka a Pančavské rašeliniště na západě hor patří opravdu k mokřadům světového významu, chráněným Ramsarskou úmluvou.

Chystáte i další projekty?
Ano. Další projekt, který by se měl letos začít realizovat, se týká tetřívka, jednoho z klíčových ptačích druhů Krkonoš. V uplynulých letech jsme zaznamenali jeho razantní ústup, přičemž na vině je asi celý komplex příčin, včetně fragmentace krajiny, rušení neukázněnými zimními návštěvníky, predace a nedostatek vhodných tokanišť. Právě příprava ploch pro možná tokaniště a volný pohyb tetřívka je předmětem projektu, který bude mít i významný výzkumný rozměr. Zejména na výzkum, tentokrát krkonošského krasu, je zaměřen další rozsáhlý projekt, v jehož čele stojí známý albeřický jeskyňář a mimořádná krkonošská osobnost Radko Tásler.

V pozici ředitele Správy KRNAP jste od ledna. Jaký byl nástup do funkce a první měsíce?
Změnu na postu ředitele, nepochybuji o tom, provázela nervozita na všech stranách. Rád jsem se velmi rychle utvrdil v přesvědčení, že se v době působení mého předchůdce na Správě KRNAP ustálil sehraný tým výjimečných osobností, což mi vstup do nové role velmi usnadnilo. Mohu se opřít nejen o všechny čtyři odborné náměstky, členy širšího vedení Správy, ale také o další odborné, ekonomické, administrativní a technické pracovníky.

A neříkám to proto, že si nejspíš všichni tenhle rozhovor přečtou. Je to prostě tak. Jak na Správě KRNAP ve Vrchlabí, tak na územních pracovištích, našich muzeích, informačních centrech nebo pracovišti dřevovýroby jsem našel pozitivně naladěné profesionály.

První týdny jsem také věnoval návštěvám starostek a starostů v celém regionu, navštívil jsem krajské úřady, jednal s některými významnými podnikatelskými subjekty, hospodáři a dalšími partnery na území parku nebo jeho ochranného pásma. Mezitím už samozřejmě bylo třeba věnovat se běžným pracovním úkolům. Regulérní agenda teď už převládá a situace se takříkajíc přibližuje normálu.

Posledních čtrnáct let jste dělal poslance ve Sněmovně. Jaká je to změna?
S ohledem na hlavní záběr ve Sněmovně, kterým bylo životní prostředí a zahraničí, řeším nikoliv překvapivě stejné nebo podobné věci. Snad jen v opačném poměru teorie a praxe. A ten pohled z praxe je k nezaplacení. A ráno se těším do práce. To už nebylo v politice samozřejmé.

Nakolik lze využít zkušeností a kontaktů z politiky ve prospěch národního parku?
Díky zkušenosti z politiky a především roli předsedy výboru pro životní prostředí si můžu dovolit a dovoluji být ke svým bývalým kolegům otevřený a vysvětlovat situaci a potřeby národního parku a ochrany přírody bez obalu a s žádoucí razancí.

Delší dobu se diskutuje o protažení Krkonošského národního parku až k Jizerským horám. Je skutečně reálné pojmout takovou oblast v jeden celek? Co by takové spojení přineslo?
Idea vzniku velkého parku na území Krkonoš i Jizerských hor se objevila v práci profesora Františka Schustlera někdy v roce 1922 a od té doby se ve veřejné debatě průběžně objevuje a zapadá. Oživila ji například Masarykova akademie práce v roce 1946, v roce 1953 dokonce vznikla v kanceláři hlavního konzervátora přírody oficiální mapa takového území. Krkonošský národní park byl nakonec vyhlášen v roce 1963 bez území Jizerských hor, ty získaly statut Chráněné krajinné oblasti v roce 1967.

Přírodovědecky jde o území velmi podobná, konečně každý asi zná z geologie pojem krkonošsko-jizerské krystalinikum. Možné spojení Krkonoš a Jizerských hor pod hlavičku jednoho národního parku není o debatě přírodovědců, ti mají v zásadě jasno. Více než debatu odborníků na přírodu předpokládá tento krok zásadní debatu politickou. Realizovat takový záměr nepůjde bez konsenzu s jizerskohorskými obcemi a Libereckým krajem.

Nezanedbatelná je také role a nálady správců lesů. Zatímco v národních parcích pečuje o lesy Správa parku podřízená ministerstvu životního prostředí, správcem lesů v CHKO je nejčastěji státní podnik Lesy České republiky spadající pod ministerstvo zemědělství. Jizerskohorské lesy by tam bylo nutné deliminovat pro Správu národního parku.

Bavíte se aktuálně o tomto stavu?
Současná debata je teprve v počátcích a navíc se otevírá v situaci, kdy má resort životního prostředí jiné priority. Ať už je to problematika vody v nejširším slova smyslu nebo odpadová legislativa. Rozšíření národního parku by mělo smysl v podobě přísnější ochrany jizerskohorské přírody, Jizerské hory by se dočkaly prestižního označení národního parku a místní obce vyšších příjmů, ale cesta k tomu všemu bude ještě velmi dlouhá.

Vedle rozhovoru s vámi jako ředitelem Správy KRNAP provází náš nový týdeník Krkonošský týden nový seriál Neznámé Krkonoše. Je podle vás dobré mapovat a poukazovat na místa, která nejsou na rozdíl od těch notoricky známých a nejnavštěvovanějších tolik v povědomí?
Jednoznačně. Nabídnout k objevování a poznávání méně známé přírodní lokality, místa historických událostí a třeba zajímavé technické památky Krkonoš je plně v souladu s plány Správy Krkonošského národního parku na usměrnění návštěvnosti. Počítáme s tím, že se každý chce podívat na Sněžku nebo k pramenům Labe, ale zároveň stojíme o to, aby se příště návštěvník podíval právě na méně známá a méně navštěvovaná místa. Odlehčí to nejvyšším polohám hor a třeba to podpoří místní ekonomiku. Naším lákadlem pro letošní turistickou sezónu jsou trhací mapy pro východ, střed a západ Krkonoš. Na každé z nich nabízíme 25 nových méně známých lokalit, které určitě stojí za to navštívit. Mapy jsou k dispozici v našich informačních centrech, kam tímto čtenáře Krkonošského týdne srdečně zvu.

Autor: Jan Braun

8.6.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Obsluha strojů 18 000 Kč Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže Gumař - pracovník finalizace. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 20. Poznámka: Výběrové řízení se uskuteční dne 29.8.2018 v 15.00 hod. na adrese zaměstnavatele: Rudník 472, 543 72 Rudník. , Požadujeme: fyzickou zdatnost, zručnost, pečlivost, Pracoviště montáže hadic, pracoviště vulkanizace., Nabízíme: příspěvek na penzijní spoření, podpora volnočasových aktivit, týden dovolené navíc, Tel. i osobní kontakt možný od 7.00 - 15.00 hod.. Pracoviště: Avon automotive a.s., 543 72 Rudník u Vrchlabí. Informace: Irena Brožková, +420 499 407 218. Gastronomie - Gastronomie Číšník, servírka 30 000 Kč Číšníci a servírky Číšník - servírka. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Neurčeno, úvazek: . Mzda min. 30000 kč, mzda max. 35000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: ČÍŠNÍK - SERVÍRKA - ubytování zajištěno, prac. doba dle dohody. Pracoviště: Martin hank - pacoviště restaurace myslivna, 543 51 Špindlerův Mlýn. Informace: Martin Hank, +420 776 777 666. Řemeslné práce - Řemeslné práce Truhlář 25 000 Kč Zpracovatelé dřeva, truhláři (kromě stavebních) a příbuzní pracovníci Truhlář. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč, mzda max. 35000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: TRUHLÁŘ - vyuč. v oboru, praxe , schopnost samostatné práce, dobrý zdravotní stav, ŘP skupiny B, trestní bezúhonnost, kontakt možný Po - Pá od 10.00 - 16.00 hod.. Pracoviště: Pavel metelka, Pražská, č.p. 1460, 543 01 Vrchlabí 1. Informace: Pavel Metelka, +420 602 447 150. Gastronomie - Gastronomie Číšník, servírka 35 000 Kč Číšníci a servírky Číšník - servírka. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 35000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: ČÍŠNÍK - SERVÍRKA - příjemné a slušné vystupování, praxe vítána, ubytování zajištěno.. Pracoviště: Penzion poříčí s.r.o., Petříkovická, č.p. 201, 541 03 Trutnov 3. Informace: Michal Franc, +420 608 252 034.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Srpen 1968 ve Vrchlabí.
10

Lenine, vstávej! Lidová tvořivost se projevila na transparentech

Srpen 1968 v Trutnově.
15

Obsazují nás, začíná okupace!

Obrazem: Srpnové dny 1968 na Trutnovsku

Trutnov - Padesát let je to dnes od chvíle, kdy se Československo zachvělo pod náporem tanků a obrněných transportérů, ve kterých okupační vojska obsadila naše území. Lidé spontánně reagovali a nevítaným hostům kladli odpor.

Srpen 68 si připomenou lidé na náměstích

Trutnov/Dvůr Králové - Ani po padesáti letech není lidem lhostejné, co se stalo 21. srpna roku 1968. Proto se na sociálních sítích svolávají ke shromážděním na náměstích.

Invaze v muzeu, k vidění je černobíle i barevně

Trutnov - Nejproslulejší dny v dějinách města stále připomíná výstava nazvaná Trutnov mrtvé město. Na černobílých a barevných fotografiích výstižně zachycuje vpád vojsk v srpnu 1968, davy rozhořčených Trutnovanů, kteří několik dnů nepříteli statečně vzdorovali v ulicích a na barikádách. 

Zámek zřejmě někdo zapálil, myslí si vyšetřovatelé

Horní Maršov - Vyšetřovatelé v pondělí po poledni ukončili ohledání požářiště zámku v Horním Maršově. A vše nasvědčuje tomu, že spekulace místních budou pravdivé - objekt zřejmě někdo zapálil.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT