Sucho. Pro mnohá místa aktuální téma. Lidé se leckde i ve 21. století musí spoléhat na barely či cisterny, studny a menší vodní zdroje totiž vysychají.

Ne tak v Hajnici. Obec na Královédvorsku patří k nejbohatším, tedy alespoň co se vodních zásob týče. Napojí vlastní občany, i domácnosti v Maršově u Úpice, Libňatově, v trutnovském Studenci a dokonce i na Náchodsku, třeba ve Slatině nad Úpou. Hajnická zásobárna patří k důležitým přírodním zdrojům pro širé okolí. Je zařazena do chráněné oblasti přirozené akumulace vod, což znamená, že v okolí nesmí probíhat odlesňování nebo povrchová těžba. Odborníky byla před časem označena za mimořádný zdroj. V případě celospolečenské krize by místní voda měla sloužit k zásobování celého regionu.

„Tato informace mě kdysi dost překvapila. Nyní můžeme denně dodávat až sto litrů vody na člověka, v případě katastrofy by se to snížilo na zhruba patnáct," říká hajnický starosta Petr Červený. On, ani jeho vodohospodář František Novák si vlastně neumějí představit situaci, že by v obci nedostatek vody nastal.

Bohatství, z něhož jde respekt: hajnická voda

Ani v extrémním suchém létě, které Českou republiku postihlo vloni, Hajničtí žádné omezení prakticky nepocítili. „Vydal jsem oznámení, aby lidé vodou neplýtvali. Bylo to ale spíše výchovné. Je pravda, že vody je v Hajnici dost. S tímhle tady naštěstí asi žádné problémy snad nikdy nebudou. Naše vodní zdroje jsou údajně miliony let staré, tak snad je během několika generací nedokážeme vyčerpat," říká starosta. „Vody je tu opravdu dostatek. Během minulého léta nám klesla hladina ve vrtu asi o tři metry. To vlastně vůbec nic neznamená," doplňuje vodohospodář František Novák.

HASIČI VODU ROZVÁŽÍ

Za bohatým vodním zdrojem podle starosty obce stojí nasáté písky, které se v hajnickém podloží nachází. A bohatý přírodní zdroj vody zajišťuje i další výhody. „V roce 2010 jsme byli na prvním místě v republice v počtu tepelných čerpadel na jednotlivé obecní budovy. Máme pět budov s pěti čerpadly, snažíme se vodu využívat a chovat se tím ekologicky. V podstatě se dá říct, že kam kopneme, tam můžeme udělat vrt," lehce se chlubí Petr Červený.

CHLORNAN SODNÝ se do pitné vody přimíchávat musí ze zákona. „Snažíme se ho dávkovat jen v nejmenším množství,“ říká hajnický vodohospodář František Novák.A doklad o tom, že nedostatek vody v Hajnici nehrozí? „Naši hasiči jezdí s cisternou po okolí a plní lidem bazény. Kdo si zaplatí vodu i dopravu, dokážeme mu takhle vyhovět," řekl starosta.

Obec během loňského roku prodala 176 tisíc kubíků vody. Sama spotřebovala pouhou čtvrtinu z této porce. Místní lidé metr krychlový nakupují za 17 korun, když průměrně jeden občan spotřebuje 36 kubíků. Zbytek využívají vesnice v okolí.

SUCHO NEHROZÍ

I díky moderním stavbám a systémům nemuseli v Hajnici nikdy řešit závažnější trable s dodávkami. „Velkou havárii jsme měli naposledy v roce 2003. Na jeden den jsme museli objednat cisternu, když nám vypovědělo čerpadlo. Dneska už ale taková situace nehrozí. Máme záložní elektrocentrálu, jsme připraveni i na delší výpadek proudu," pochvaluje si Petr Červený. Stará vojenská elektrocentrála z Tatry 805 totiž umí v případě potřeby vyrobit alternativní elektrickou energii.

Obec s tisícovkou obyvatel vodní hospodářství provozuje sama. Prodaná voda jí pokryje veškeré náklady na údržbu, mzdu pracovníka i platby za povinně odebírané vzorky, které se vyhodnocují každý měsíc. Provozní náklady se přitom pohybují na hranici 1,5 milionu korun. „Jsme schopni si zajistit kompletní servis. Sami si opravíme poruchu vlastním bagrem a prasklou trubku prostě vyměníme. Jsou v tom započítané i náklady na elektriku, modernizace. Sám vyměním vodoměry, což dříve dělali spíše instalatéři. A když je čas, dělám pro obec i jiné práce," říká František Novák, nyní už zkušený vodohospodář.

Od loňského roku navíc v Hajnici funguje kanalizace a čistírna odpadních vod.

Až by se dal parafrázovat výrok kněžny Zaháňské na adresu babičky v knize od Boženy Němcové: „Šťastná to obec".

Jak funguje dodávka vody

Hajnice má vlastní vodní vrt, vyhlouben byl v roce 1991 do hloubky 85 metrů. K vrtu náleží čerpací stanice Luka, z níž obec vodu čerpá výtlakem do dvoukomorového vodojemu v části Mravenčí domky. Ten má celkový objem 500 m3. „Pro představu, to je asi osmdesát hasičských cisteren," přirovnává starosta Hajnice Petr Červený. Z lesní lokality Mravenčí domky je voda samospádem ve dvou větvích rozváděna občanům ve 14,5 kilometrech plastového potrubí. Do části Výšinka vodu tlačí tlakové čerpadlo. Zanedlouho má být navíc na obecní vodovod připojena i poslední místní část z šesti katastrálních území, kterou je Horní Žďár. Zde lidé dosud využívají místní studny. V případě nouze obec disponuje záložní elektrocentrálou, díky níž může prakticky garantovat stálou dodávku vody do všech domácností.