„U řepky ozimé zažíváme velké rozčarování. Její výnosy jsou sotva 2,3 tuny z hektaru, což je zoufale málo. Trochu lépe jsou na tom obiloviny, kde se pohybujeme kolem 5 tun na hektar,“ zhodnotil průběh žní Jiří Teplý z Agrární komory pro Liberec a Jablonec nad Nisou.

Prozatím rozpačité výsledky sklizně by mohlo změnit počasí, které dosud zemědělcům nepřálo. Časté deště zem promáčely a těžká technika namohla vyjet do polí. „Sklízeli jsme sotva dvakrát v týdnu. Nejsme ještě ani v půlce. Čekáme na víc sluníčka. Stačil by nám týden dobrého počasí, abychom žně ukončili,“ doplnil Teplý.

Pokud se počasí neumoudří, budou muset kombajny vyjet do mokra. Mokré obiloviny pak bude třeba vysušit, aby se vůbec daly prodat. Budou ale méně kvalitní, a tím pádem levnější. Zisk zemědělců z prodeje pak ještě více klesne. „Pšenice nebude potravinářská, ale budeme nuceni ji prodat jako krmnou. S tak nekvalitní produkcí ale nejde nic jiného dělat,“ spekuloval předseda Agrární komory Libereckého kraje Jiří Sameš, jak by vypadal konec žní, pokud deště neustanou.

Nadbytek vody svědčí plevelům, které podrůstají obiloviny a snižují jejich výnosy. Se sklizní proto zemědělci nesmějí otálet, i kdyby pršelo. Nikdo ale nevěří, že by sklizeň byla tak špatná, jako v roce 2004 nebo loni, kdy rozsáhlé oseté plochy zaplavilo bahno z rozvodněných řek a nebyly vůbec posekány.

Produkce obilovin v Libereckém kraji se letos očekává kolem 100 tisíc tun. Sklizeň stěžejní obiloviny Libereckého kraje, pšenice ozimé, se pak odhaduje na 54 590 tun při hektarovém výnosu 5,04 tun. Produkce této plodiny by tak ve srovnání se skutečností roku 2010 zaznamenala nárůst ve výši 1,3%, hektarový výnos by byl vyšší o 2,6%. Rozšíření osevních ploch pšenice jarní vede k navýšení sklizně o 123,4% na 8 108 tun při hektarovém výnosu 3,93 tun.

Tomáš Lánský