Borovnický spolek Větrák, poháněný energií Jiřího Chvojky, úspěšně dotáhl do konce osmnáctileté úsilí. Podařilo se mu vybudovat dokonalou funkční repliku mlýna z roku 1846. Jde o jediný mlýn tohoto typu, německého, v Čechách. Je dřevěný, vysoký 11 metrů, vrtule má průměr téměř 16 metrů. S mlýnem lze otáčet. V sobotu se za veliké účasti veřejnosti konalo v Borovnici slavnostní ukončení stavby. „Beru to jako velké vítězství,“ těšil se z dokončeného díla Jiří Chvojka, předseda spolku Větrák a hlavní iniciátor výstavby větrného mlýna, který vyrostl po mnoha peripetiích na kopci Třešňovka.

Postavili ho sekernická firma Františka Mikyšky z Kojetína na Sedlčansku a žáci krajských středních škol. Ruku k dílu přiložili lesáci z Trutnova, tesaři z Jaroměře, truhláři z Nové Paky a studenti informatiky ze Dvora Králové. „Je skvělé, že se studenti zapojili a je za nimi něco vidět,“ ocenila náměstkyně hejtmana Martina Berdychová. Původní větrný mlýn ze 40. let 19. století stál nad obcí do roku 1968.

Šikovní tesaři z jaroměřské školy

Spoustu práce odvedli především tesaři z Jaroměře pod vedením mistra Ladislava Kubiase. „Nejsložitější bylo vymyslet, jak mlýn postavit, aby byl funkční a zapadl do místního prostředí,“ přiznal Ladislav Kubias, mistr odborné výuky oboru tesař ze Střední školy řemeslné v Jaroměři.

Rozsahem prací to byla pro školu výjimečná záležitost. Do výstavby mlýna se zapojilo 25 budoucích tesařů ve třech ročnících. „Loni v červnu v rámci závěrečné práce udělali střechu, během září až listopadu kostru mlýna,“ upřesnil.

Celkové náklady na výstavbu větrného mlýna se pohybují přes 3 miliony korun. Klíčovou dotaci 1,5 milionu poskytl Královéhradecký kraj. Obec přišla stavba na 1,4 miliony. Další prostředky, zhruba 90 tisíc, vygenerovala veřejná sbírka.

Lidé hodně jezdili už během stavby

Z unikátního větrného mlýna se stane nová turistická atrakce pro celý Královéhradecký kraj. „Borovnice se dostala zpátky do povědomí. Větrný mlýn se stane místem, kam budou lidé jezdit. A jezdili v obrovských počtech už během výstavby,“ připomněl Chvojka.

Pro obec na Trutnovsku, která má 370 obyvatel, půjde o velké oživení. „Patrné to je už nyní. Když se rozkřiklo, že stavba stojí, začaly se na jezdit dívat na větrný mlýn davy lidí. Nachází se na zajímavém místě na spojnici mezi Krkonošemi a Českým rájem, v blízkosti kempu Pecka,“ řekla starostka Borovnice Eva Tajbrová.

Obec nyní řeší, aby získala kolaudaci na stavbu mlýna a parkoviště. Rozhodne také o dnech, kdy bude mlýn uvnitř přístupný. „Všechny dokumenty máme kompletní, jde už pouze o administrativní proces,“ ujistila starostka.

Dovnitř se lidé podle ní podívají poprvé během prázdnin, reálně v jejich druhé polovině. „Větrný mlýn bychom chtěli mít otevřený od pátku do neděle, případně jeden den v týdnu, pravděpodobně ve středu. Prohlídky budeme dělat také na objednání. To ale ještě budeme upřesňovat,“ dodala Eva Tajbrová.

Představí funkční mlynářské technologie

„Předpokládám, že do mlýna se bude moct dostat najednou na prohlídku 8 až 9 lidí. Návštěvníkům budeme ukazovat, jak mlýn funguje, jak se dříve mlelo. Větrný mlýn bude plně funkční, chtěli jsme, aby byl co nejvíce autentický s dobou, kdy v Borovnici stál,“ vysvětlil Jiří Chvojka. První velkou akcí bude zasedání představitelů sekce větrných mlýnů při Technickém muzeu v Brně poslední víkend v září.

„K Borovnici mlýny opravdu patří. Je to jediné místo, kde v jednu chvíli stálo v obci stálo pět větrných mlýnů,“ poukázal na výjimečnost Borovnice Jan Doubek z Technického muzea v Brně. „Nyní mají lidé jedinečnou možnost vidět větrný mlýn německého typu, tedy dřevěný. Jediný větrný mlýn holandského typu, zděný, se dochoval jen jeden, ve Světlíku v Lužických horách nedaleko Varnsdorfu, ale není přístupný veřejnosti,“ uvedl Doubek.