Větrný mlýn. Stavba, která je pro běžného našince výjimečná. Ne však pro lidi v Borovnici na Královédvorsku. Obec měla kdysi takových mlýnů pět. Nezůstal ani jeden. Už více než celé desetiletí se ale místní snaží o navrácení posledního z nich zpět do vesnice. Chtějí, aby se jeho replika stala místní dominantou. Zdroj financování však dosud nenašli.

Unikátní dřevěný mlýn byl z Borovnice násilně odstraněn v roce 1968. Pamětníci se s jeho osudem nikdy neztotožnili. Vyvolali dokonce finanční sbírku, která by obci pomohla pokrýt vysoké náklady na zhotovení jeho repliky. Probíhala téměř tři roky, až do letošního dubna. Kýžený efekt ale zatím nepřinesla. „Ve sbírce se vybralo zhruba 61 tisíc korun. Většinou od soukromých dárců, přispěly i nějaké obce. Očekávání ale moc nenaplnila," přiznává starosta Borovnice Josef Bušák. Peníze posloužily úpravě vršku, kde má mlýn stát, zhotovení základu, úpravě okolí i příjezdové cesty. „Část jsme utratili i za první dřevěné prvky mlýna," objasnil starosta. Hotové je i parkoviště. Chybí jediné – samotný mlýn.

Dominantou Borovnice má být opět větrný mlýn

Také borovnický starosta ví, že stavba probíhá vlastně od konce. „Přiznám se, že mi to taky občas opravdu přijde jako v Kocourkově. Ale co nám zbývá, než jít po kouskách? Zázemí je hotové, parkoviště, přístupové cesty, všechno máme," směje se borovnický starosta Josef Bušák. „Celkem jsme už proinvestovali společně s dotacemi a sbírkou téměř 2 miliony korun. Mlýn už tak velmi pomalu vzniká, ale problém je ten, že celková realizace vyjde na dalších zhruba 4,5 milionu korun. Na to obec prostě nemá prostředky," zvážní starosta.

Borovnice se zhruba 360 obyvateli totiž pracuje s ročním rozpočtem ve výši 6,5 milionu korun. Snaha o návrat mlýna do obce je už více než desetiletá, prioritami malé obce ale musely být jiné investiční akce. Kvůli výstavbě kanalizace, vodovodu i infrastruktury z minulých let nyní splácí vysoké půjčky.

SPOLUPRÁCE S POLÁKY

Borovnice už má za sebou tři dotační žádosti. Všechny neúspěšné. Ani jednou se nedočkala výraznější odezvy, která by dokázala do obce přinést takové prostředky, za něž by mohl větrný mlýn začít vznikat.

„Nakonec jsme po dlouhých jednáních s Královéhradeckým krajem dostali tip na projekty přeshraniční spolupráce. Je to trochu paradoxní, protože od hranic jsme poměrně daleko. Ale jako okres hraniční jsme, tak jsme se toho chytli," vysvětluje Josef Bušák.

Ilustrační fotoZdroj: ArchivBorovnice vstoupila do Euroregionu Glacensis a měla to štěstí, že ke svému projektu našla hned dva partnery. Jedním je polské město Kudowa Zdrój, dalším město Hronov. „V Polsku potřebují opravit historickou pec na chleba, v Hronově zase špýchar. Vymysleli jsme proto projekt Od mouky ke chlebu. Nějakým způsobem spolu tyhle věci souvisí, nápad se zalíbil a už jsme dokonce prošli prvním kolem hodnocení. To rozhodující má proběhnout někdy v listopadu," upíná borovnický starosta naděje k zajímavé spolupráci.

Pokud obec dotaci obdrží, už v příštím roce by mohla začít stavět. Replika větrného mlýna by byla naprostým unikátem v Čechách, jediná svého druhu. Navíc zcela funkční.

LOKALITU MLÝN ZMĚNÍ

Zajímavé je, že nový mlýn nebude stát na místě, odkud byl odvezen. Už před 50 lety totiž místní uvažovali, že ho přemístí z okraje obce, kde byl demolován, na vyvýšené místo v centru. Nakonec ale zamířil jinou cestou. Dřevěný mlýn, poslední svého druhu v Čechách, by se nově stal dominantou Borovnice na nejvyšší bodě obce.

„Od realizace projektu si slibujeme i turistické zatraktivnění. Z tohoto místa je obvykle vidět na hrad Pecka, vidět by proto byl opačně i mlýn. Stavba se nikdy nestane památkou, protože půjde o plně funkční repliku, která bude věrně kopírovat zničený mlýn. A i možná proto, že se bude jednat o věrnou kopii, bude tak drahý. Znovu vymyslet tu technologii bylo velmi složité," říká Josef Bušák. „Dřevěná konstrukce je jedinečná. Jsou tu zděné mlýny, ale dřevěné jsou maximálně na Moravě. Tenhle by byl navíc plně funkční, což je základ. To znamená, že nám bude mlít obilí," těší se starosta.

A pokud obec dotaci ani na počtvrté neobdrží? „Nevím, asi budu objíždět obecní úřady, založíme novou sbírku a snad se nám peníze podaří sehnat jiným způsobem. Já se k dotaci už moc neupínám, je to s nimi vždycky ošemetné. Ale třeba se konečně dočkáme, bylo by to krásné, kdyby tu mlýn znovu vyrostl," zasní se Jiří Chvojka, předseda sdružení Větrák.

Násilné rozebrání mlýna překročilo v jeho kompletní devastaci

Projekt větrného mlýna pochopitelně není současným jen borovnickým rozmarem. Kdysi tu stálo dokonce mlýnů pět, ten poslední má nyní alespoň malou šanci na resuscitaci v podobě věrné kopie.

Borovnický mlýn postavil v roce 1841 Augustin Hakl na pozemku Augustina Čeřovského. Na svém místě stál až do roku 1968, pak byl rozebrán a převezen ke konzervaci do Hostinného. Původně se přitom měl přesunout jen v rámci obce. Z toho však sešlo.

Podle zpráv z tehdejšího tisku se uvažovalo o přemístění mlýna do Dolánek, kde měl být vybudován skanzen. Pak přišlo rozhodnutí, že po renovaci bude umístěn ve skanzenu ve Vrchlabí. Nakonec ale zbytky mlýna skončily až ve skanzenu v Kouřimi.

„Naposledy jsem v Kouřimi byl v roce 1999. Už tehdy byl mlýn zničený a nepoužitelný. Zbytky trámů a prken tam leží asi dodnes někde na kupě, jsou neupotřebitelné. Mlýn tam shnil doslova na hromádce," lituje starosta Borovnice Josef Bušák. Půdorys měl rozměry 5,5 x 5,3 metrů a celková výška byla 11,2 metru. Borovničtí se o jeho návrat, respektive vyhotovení kopie, snaží už od roku 2003. I proto, že trosky původní stavby nemají, je jejich úsilí zatím marné.

„Abych řekl pravdu, na samém počátku úvah o navrácení mlýna tomu lidé moc naklonění nebyli. Měli jsme jiné problémy. Chyběla infrastruktura i vodovod. A bez něho hlavně v posledních dvou letech vidíme, že se nedá žít. Spousta místních studen vyschla a jsem proto rád, že vodovod a kanalizaci máme prakticky hotové. Cítil jsem, že lidé neměli proč podporovat mlýn, když jim chyběly základní potřeby," přiznává starosta Josef Bušák. „Ale je tu jádro patriotů, kteří o mlýn skutečně stojí. Vítají tu věc, podporují ji a rádi by stavbu viděli zpět v Borovnici, byť na jiném místě," dodává Bušák.

V obci funguje i sdružení Větrák. To si právě obnovu historického mlýna vzalo za své a společně s obcí usiluje o jeho návrat. Jeho předseda Jiří Chvojka je také jedním z pamětníků objektu s obrovskou historickou hodnotou pro borovnické občany. „Jako mladí jsme chodili k mlýnu randit. A dolňáci to tam většinou chodili ničit," vzpomíná Chvojka. „Mlýn už neměl vrtule, my jsme se tam chodili rozhlížet po okolí. V sousedním domě dlouhé roky nikdo nebydlel, i proto mlýn dopadl tak, jak dopadl. Namísto toho, aby byl přestěhován sem na Třešňovku, kde nyní chceme udělat jeho repliku, byl odvezen někam do Kouřimi, kde ho nechali shnít na prach," vysvětluje.