„Vedle Brauna je i Michelangelo učiněný hasič,“ rozplývali se prý nad ojedinělým barokním skvostem slavní francouzští umělci Tristan Tzara a Fernand Léger. Zub času však zapracoval a dřív ostře řezané rysy, záhyby plášťů či kontury zvířat pokryly mechy, či se z betlému jejich části odlomily. Pryč je i barevnost soch, ke kterým hrabě Špork ze svého zámku vozil kočárem vzácné hosty. A památce, která dlouhé roky čeká jak na zápis do UNESCO, tak na záchranu, hrozí zánik. „Není čas ztrácet čas. Chci popohnat týmy, které připravují revitalizaci, aby neotálely a bylo ještě co zachraňovat,“ řekl při své včerejší návštěvě kraje ministr kultury Antonín Staněk a přislíbil finanční injekci přesahující šest milionů korun. „Tyto peníze by byly určeny na první etapu záchrany památky. A chci je zakomponovat do rozpočtu na příští rok,“ uvedl Staněk.

Podle ministra kultury Antonína Staňka už u betlému není čas na plané řeči a je potřeba konat. „Byl bych rád, kdyby se se záchranou začalo již v příštím roce. Mým záměrem je do rozpočtu pro příští rok zapasovat pět milionů na vlastní začátek rekonstrukce a 1,3 milionů na úpravu okolí této kulturní památky,“ nechal se slyšet Antonín Staněk.

Svatý závazek

Ministr kultury spojil svoji snahu o záchranu Braunova Betléma i se svým zdejším jmenovcem. „Z mého pohledu je zajímavé a zavazující, že tu je poustevna sv. Antonína. A už jen kvůli tomu musím konat,“ řekl s mírnou nadsázkou Antonín Staněk.

Opravy betléma
1954 - restaurování
1961 - očištění
1996 - geofyzikální zaměření
1998 - zastřešení centrálního reliéfu
2000 - odstranění navážek a odvodnění
2005 - odstranění testovacího zastřešení

Náklady na úpravy celého areálu se mají vyšplhat až na 80 milionů korun. V roce 2018 uzavřel Královéhradecký kraj memorandum o spolupráci. Svůj podpis k němu připojil Národní památkový ústav, Revitalizace Kuks, Dvůr Králové nad Labem a obce Hřibojedy, Stanovice a Kuks. Hlavním cílem projektu je záchrana betlému před vlivy počasí a současně i úprava jeho okolí.

„Chceme zachovat atmosféru lesního zátiší a změnit areál ve vycházkové území. Navrhujeme u soch zcela vyloučit provoz těžké techniky a těžbu dřeva, která by na vnímání místa měla katastrofický dopad. Počítáme i s ochranou proti vlhkosti, která památku ničí,“ řekl po podpisu memoranda architekt Radek Pavlačka, který projekt, jež počítá například i moderní vstupní halou, kavárnou a taktéž odpočinkovými prostory na místech bývalých lomů, připravil.

Už v roce 2000 byl Braunův Betlém zařazen mezi 100 nejohroženějších památek světa. Tehdy se toho ale pro jeho záchranu moc neudělalo. Momentálně je pro uskutečnění komplexní revitalizace klíčové právě zrestau- rování barokních soch. Kdyby se sochy rozpadly, nebylo by turistům co ukazovat.

„Největším problémem betléma je jeho aktuální stav. Tam se musí začít, to se musí vyřešit jako první a teprve na to se pak můžou nabalit další věci, spojené s návštěvností, vzdělávací činností, a dalšími záležitostmi,“ uvedl Martin Puš, ředitel obecně prospěšné společnosti Revitalizace Kuks, která snahy o záchranu koordinuje. Betlém je ale od roku 1952 ve vlastnictví státu, stará se o něj Národní památkový ústav.

Pískovec ubývá

Opravu chátrajících soch už navíc podle místních nelze oddalovat, jinak by mohly být trvale znehodnoceny. „Pískovec ubývá, je pokrytý mechem, dochází k jeho korozi, tím se dílo znehodnocuje. Navíc na něj negativně působí voda, spodní i povrchová, která tam prosakuje z pramenů ze svahu a dostává se dovnitř díla,“ upřesnil Puš.