Jedním z paradoxů je například od nynějška nutný písemný souhlas s uveřejňováním informací, který je u celebrit či politiků možné získat předem, a to s platností do odvolání.

Ústavní stížnost v dohledu

Takový souhlas však není ochoten předem poskytnout ani demokratický poslanec Josef Ježek, který sám pro tento zákon zdvihl ruku: „Nás, kdo jsme pro tento zákon hlasovali, motivovaly úniky odposlechů,“ zdůvodnil Josef Ježek své rozhodnutí. Trestní sazbu nepodmíněných pěti let, hrozících novináři, který by zákon porušil, považuje za neadekvátní: „Je to příliš tvrdé,“ řekl Ježek.

„Proti části zákona o odposleších je směřována ústavní stížnost, kterou připravujeme s kolegou Petrem Pithartem,“ řekl senátor Miroslav Antl. Také žádat o souhlas osobu, o které chce novinář psát, považuje Antl za nesmysl: „Média mají mít právo informovat o všem vyjma informací, poškozujících taktiku vyšetřování. Jsem pro to, aby investigativní část novinářů odkrývala veřejnosti vše, co je v jejím zájmu.“ Tímto se názorově sbližuje senátor Antl s poslancem Ježkem: „Politici a média by měli žít v symbióze.“

Až se zákon projeví

„Nevzpomínám si na případ v našem regionu, ve kterém by se policie dostala s médii do střetu,“ vyjádřil se Pavel Vymetálek z tiskového odboru policejního ředitelství Rychnov nad Kněžnou k otázce, zda považuje přijatý zákon z hlediska své praxe za potřebný. „Čekáme, jak se tento zákon projeví v praxi,“ dodal Vymetálek. „Zveřejňování podrobností případu například oběti zneužití je samozřejmě škodlivé vzhledem ke vzniku sekundárního posttraumatického syndromu,“ uvedl senátor Miroslav Antl. Tyto kauzy však již v této chvíli ošetřují etické kodexy jednotlivých redakcí.