„Z dříve malého městečka se postupně stávalo významné středisko textilní výroby a je pozoruhodné, že vedle továrních objektů si místní podnikatelé nechávali projektovat svá soukromá sídla renomovanými architekty. Rovněž i tehdejší vedení města dbalo o kvalitní projekty při zadávání veřejných staveb,“ uvedla v roce 2001 v Červenokosteleckém zpravodaji historička Věra Vlčková.

Jednou z těchto staveb je budova městské spořitelny, vyprojektovaná architektem Jindřichem Freiwaldem. Tento pozoruhodný objekt, v němž v současné době sídlí městský úřad, byl nyní prohlášen kulturní památkou. Aby k tomu mohlo dojít muselo vedení města žádat o různá stanoviska kompetentní orgány a ministerští úředníci dokonce prováděli šetření přímo v navrhovaném objektu.

„Po vypořádání se všemi námitkami a po jejich vyhodnocení dospělo Ministerstvo kultury ČR k závěru, že jde o nesporně kvalitní příklad meziválečné architektonické avantgardy s řadou neoklasicistních prvků,“ uvedl místostarosta Karel Cejnar. Stavba byla postavena podle návrhů dvojice architektů Jindřicha Freiwalda a Jaroslava Böhma. Sochy u vstupu do budovy jsou dílem sochaře Otakara Švece, skleněné vitráže jsou dílem výtvarníka Zdeňka Juny. Truhlářské práce provedla podle Freiwaldova návrhu firma Čepelka z Červeného Kostelce, zábradlí zhotovila firma Jílek z Hradce Králové.

Stavba, která je opatřena kruhovitou vyhlídkovou věží, je součástí konvolutu Freiwaldových realizací v Královéhradeckém kraji. Podle památkářů má objekt vysoký stupeň autenticity a je významným dokladem historického vývoje a tvůrčích schopností člověka z různých oborů lidské činnosti.

„Pro hodnoty historické a umělecké splňuje podmínky pro prohlášení stavby bývalé spořitelny za kulturní památku,“ píše se v rozhodnutí Ministerstva kultury České republiky.

V kulturní památce z roku 1929, kde sídlila městská spořitelna, jsou kanceláře radnice

Na náměstí byla v roce 1929 postavenareprezentační budova městské spořitelny. Tento objekt projektoval ing. arch. Jindřich Freiwald a stavitel Josef Bőhm z Prahy. Stavbu provedl stavitel J. Hořeněvský z Pardubic, dvě plastiky pro průčelí budovy vytvořil akad. sochař Otakar Švec. Dnes jsou v budově kanceláře městského úřadu, obřadní sál i městská výstavní síň.

V prosinci roku 2001 napsala Mgr. Věra Vlčková článek s názvem: Arch. Jindřich Freiwald - ornamentalistika a funkčnost.

„Červený Kostelec se může pochlubit řadou zajímavých staveb, které byly vybudovány v období mezi dvěma světovými válkami. Z dříve malého městečka se postupně stávalo významné středisko textilní výroby a je pozoruhodné, že vedle továrních objektů si místní podnikatelé nechávali projektovat svá soukromá sídla renomovanými architekty. Rovněž i tehdejší vedení města dbalo o kvalitní projekty při zadávání veřejných staveb. Jednou z těchto staveb je budova městské spořitelny, vyprojektovaná ing. arch. Jindřichem Freiwaldem.

Ing. arch. Jindřich Freiwald se narodil 6. června 1890 v Hronově a po vystudování Vyšší stavební školy pokračoval od roku 1913 ve studiích na akademii výtvarných umění u Jana Kotěry, jednoho ze zakladatelů moderní české architektury. Vliv tohoto významného českého architekta se projevuje i na řadě staveb Freiwaldových jak v ornamentalistice, tak i v důrazu na funkčnost stavby.

Své názory vyjádřil v ojedinělém díle „Naše stavby“, vydaném v Praze roku 1924. Zde uvedl řadu svých projektů a návrhů, věnoval se nejen řešení vnějšího vzhledu budov, ale domýšlel i dokonalé řešení jednotlivých prvků v interiéru. Firma, kterou v roce založil spolu s ing. Jaroslavem Böhmem, projektovala stavby po celém Československu. Přestože J. Freiwald se rád zabýval řešením rodinných a činžovních domů, vzniklo v ateliéru mnoho projektů především bankovních a peněžních ústavů (Česká Skalice, Dvůr Králové, Hradec Králové aj.), divadel (Jiráskovo divadlo v Hronově), kostelů (sbor Církve Československé husitské v Novém Městě nad Metují), škol, administrativních a průmyslových staveb.

Aby poznal nové umělecké směry ve stavitelství, navštívil řadu evropských zemí. Byl členem SIA, spolku českých inženýrů v Praze, spolku výtvarných umělců Myslbek, Syndikátu výtvarných umělců v Praze, účastnil se veřejného i uměleckého života. Za války a okupace velmi statečně pomáhal ohroženým rodinám, byl jedním z prvních, kteří v uniformě záložního kapitána čs. armády se účastnil bojových akcí v Praze - Bráníku a okolí. V téže uniformě, jako rukojmí ustupující německé armády, byl odvlečen 8.5.1945 z Prahy a kdesi na benešovské silnici za Krčí zastřelen. Řada jeho stavebních projektů zůstala neuskutečněna, ale i přesto se naše města mohou pochlubit architektonickou čistotou jeho staveb.“