Bývalý ředitel Dolu Kateřina a VUD Michael Polák jezdí každý týden kolem bývalé správní budovy Východočeských uhelných dolů. „Je to smutný pohled na tu ruinu. Je to troska. Hrozná památka hornictví,“ povzdechl si Polák. „Byl to takzvaný sociální blok, víceúčelová budova určená pro 900 zaměstnanců. Výstavba trvala zhruba čtyři roky, zkolaudovaná byla v roce 1986. Tehdy se stavěl celý areál dolu Kateřina II, který měl sloužit pro další rozvoj dolů na další desítky let,“ zavzpomínal Jiří Kokeš, vedoucí střediska VUD.

Současná podoba nádraží Vyšehrad
V Česku chátrají nádraží i továrny. Deník mapuje opuštěné stavby

Doly tam měly kanceláře, dispečink, sídlo měřičů, elektrikářů a hlavně tam byly koupelny a šatny pro horníky. Budova byla propojená mostem přímo s těžební budovou, odkud se fáralo do podzemí.

„Počítalo se, že těžba vzroste ze 400 tisíc tun na 1,2 milionu, proto se vyhloubila nová, kilometr hluboká jáma, aby tam mohlo fárat až tisíc lidí. Byl to perspektivní důl. Jediná nevýhoda byla, že veškeré uhlí, které se tam vytěžilo, šlo do elektrárny v Poříčí,“ uvedl Polák.

Ani větrné elektrárny, ani úložiště baterií

Devětadvacet let od ukončení těžby je správní budova v žalostném stavu. Je prázdná, vybydlená, všude neuvěřitelný nepořádek. Už dlouho je z ní torzo.

„Vznikají tam skládky, dvakrát tam hořelo, chodí tam paintbalisté. Budova už je zdevastovaná natolik, že je na zbourání. Mohla mít potenciál, ale už ho ztratila,“ poznamenal starosta Radvanic Tomáš Němec.

PříběhyZdroj: DeníkHornická budova byla nejprve převedena na obec. Poté, co ji Radvanice prodaly, se tam vystřídalo několik majitelů. Nikdy však nenašla využití. Před šesti lety ji získala v dražbě finančního úřadu IT firma z Valašska. Plánovala tam úložiště baterií, od obce chtěla odkoupit pozemky kolem budovy. S tím narazila, stejně jako s vizí postavit v jejím okolí jednu až tři větrné elektrárny. Po zmařeném záměru dezolátní objekt prodala pražské firmě Voldrich, která se mimo jiné zabývá realitami. A opět se nic neděje.

Situace je ve slepé uličce, jednání o dalším osudu uvízla na mrtvém bodě. „Je to začarovaný kruh. Majitelé nekomunikují. Když jsem je oslovil, ozvala se realitní kancelář, že zastupuje majitele Voldřicha. Sdělili, že má s budovou blíže neupřesněný podnikatelský záměr. Tím to skončilo,“ pokrčil rameny starosta Radvanic.

Dezolátní stav vadí i Milanu Lhotákovi, známému trutnovskému fotografovi, který v radvanickém dole pracoval deset let. „Je hrozná škoda, jak budova dopadla. Pro horníky tam bylo vynikající zázemí. Barák měl perspektivu, stojí na dobrém místě u železniční stanice. Mohl se z toho udělat domov důchodců jako v Tmavém Dole, kde vznikl na místě bývalé šachty. Mělo se toho využít a nenechat objekt zchátrat.“

Kde stojí? V Radvanicích u železniční stanice

GPS: 50° 34' 31.1'', 16° 3' 20.8''

Kdy a kým byla postavena: Východočeské uhelné doly 1986

Kdy a jakou zažil největší slávu: druhá polovina 80. let

Odkdy a proč chátrá: od ukončení těžby černého uhlí v Radvanicích v roce 1994