S tříděním druhotných surovin mají ve zdejší sběrně již čtrnáctiletou zkušenost. Mezi jejich zákazníky patří třeba Transport Trutnov, v regionu dominantní společnost zabývající se svozem a likvidací odpadu. Nyní však nastala situace, kdy i zde se zabývali myšlenkou, zda pokračovat, nebo provozovnu zavřít.

„Před koncem roku a ještě na začátku letošního jsme tu měli obrovské zásoby. Bylo tu až 250 tun papíru a docházely skladové prostory. Poslední dobou se nám zhruba polovinu podařilo udat, situace ale růžová není. A hlavně, za kilo smíšeného papíru nyní dostaneme 8 haléřů. To pak musíte uvažovat o tom, zda má cenu pokračovat. Na druhou stranu, zaměstnáváme kolem deseti našich obyvatel. Ty nechceme připravit o práci. A jak se jednou přestane, bývá to napořád. Těžko se znovu začíná,“ říká starosta.

Ve vlčické sběrně papír od zákazníků převezmou, vytřídí a slisují do balíků o váze 360 až 400 kilo. Ty se pak na kamionech převážejí ke zpracovatelům. To je další problém. Nikdo v dosahu se tímhle nezabývá. Nejblíž se jezdí do Pasek nad Jizerou, ale také do Štětí, něco se daří prodat do Německa. Tím ale výrazně stoupají přepravní náklady a všechno se to odráží v konečných cenách.

„Suma sumárum, kdo se chce zbavit papíru, musí za to platit. To nyní platí pro každého. S Transportem, coby dlouhodobým partnerem, jsme dohodnuti na ceně 50 haléřů za kartony a 60 za směs. Ostatní firmy budou platit 70, respektive 80 haléřů za kilogram. V případě svozu naším autem ještě zákazníkům rozúčtujeme podíl na dopravních nákladech. Svážíme například papír z prodejen v centru Trutnova. Bude–li jich při jedné cestě například 10, každá z nich zaplatí desetinu. Než jsme se k tomu odhodlali, bylo to dlouhé rozhodování. Ale jinak to nyní nejde. Ve světě zájem o starý papír není a to se dotkne každého z nás,“ popisuje přijatá opatření Cvrček.

A jak vypadaly dobré sběrové časy? „To jsme prodávali lepenku zhruba za 1.30 koruny. Ale to už je dávno pryč. Neutěšená situace se táhne už od poloviny loňského roku a projevila se i na hospodářském výsledku, kdy jsme se dostali do ztráty,“ dodává.

Jak dlouho nastalá situace potrvá, nikdo neví. „Jsem ale přesvědčen, že trh sám si s tímhle úplně neporadí. Naučili jsme lidi třídit, patříme v tom na čelo Evropy. Byla by obrovská škoda zaběhlý systém narušit nebo úplně zničit. Republika však potřebuje ani ne polovinu z toho, co se sebere. Zbytek by měl jít na vývoz, a v tom by měl sehrát svoji úlohu stát,“ vidí jednu z možností František Cvrček.