Dunka ve čtvrtek kolem desáté hodiny dopoledne zrovna šel s nově vyrobenými orientačními tyčemi z Petrových bud do Černého sedla a pak dále směrem na Martinovu boudu, když objevil teplé ohniště. V okolí místa roste tráva a kleče.

„Každý rok musí horský záchranář vyrobit 10 až 20 tyčí. V průběhu léta si je pak roznášíme do míst, kde je budeme na podzim vyměňovat za staré, už nevyhovující tyče. Asi 30 metrů za Černým sedlem směrem na Martinovku jsem v kleči a trávě objevil ohniště. Bylo ještě teplé a bylo vidět, že někdo k zatopení použil naše staré orientační tyče,“ vylíčil situaci Dunka.

Měl u sebe litr vody, kterým ohniště zalil. „Zavolal jsem našemu dispečerovi, který následně rychle informoval strážce národního parku. Popravdě mi to rozum nebere. V tom místě hodně fouká vítr a navíc tam není dostupná prakticky žádná voda. Nejbližší takový opravdu hodně malý potůček je vzdálený asi 150 metrů. Byla velká klika, že se nic nestalo,“ uvedl.

Otevřené ohně v přírodě

Případy, kdy návštěvníci Krkonoš používají u táboráků jako palivo tyče Horské služby, se objeví jednou za několik let. Horská služba proto apeluje na turisty, aby je nepoužívali k jakýmkoliv účelům a především, aby nehazardovali s přírodním bohatstvím a nerozdělávali otevřené ohně v přírodě.

Čtvrteční případ, kdy si turisté na hřebenech Krkonoš rozdělali oheň a zatopili tyčemi Horské služby, vzbudil značnou pozornost. Lidé považují jednání turistů za nepochopitelné a hloupé, o to víc v době požárů v Národním parku České Švýcarsko. Pokud by je strážci národního parku chytili při činu, hrozila by jim pokuta až 100 tisíc korun.

„Někteří lidé vůbec nemají soudnost a věří, že si mohou dělat, co chtějí. Tady opravdu nepomůže domluva, ale tvrdý finanční postih. Pořád brečíme, že máme málo lidí na kontrolu chráněných území. Zeptejte se těchto lidí, jak s nimi návštěvníci jednají, jak jsou uráženi, dochází i k napadení. Zde je nutné zvýšit pravomoc a i výši postihů,“ zazněl jeden z názorů diskutujících pod článkem v Deníku.

„Za trest bych je nechal vysázet nejméně 1000 stromků. To, co se děje kolem Hřenska, mají určitě na svědomí blázni takového typu,“ přidal se další.

„Lidská hloupost je bezmezná. Je to absolutní neúcta k přírodě a k práci lidí. Měla by se změnit legislativa a zpřísnit tresty. Chápu, že uhlídat to je věc prakticky nemožná,“ zareagovala Karolína Beldová.

Správa Krkonošského národního parku přitom v minulých dnech nabádala lidi k opatrnosti a připomínala, aby oheň v přírodě nerozdělávali, neporušovali zákaz kouření a nenosili do národního parku svíčky.

Za požáry může zpravidla člověk

Podle mluvčího Správy KRNAP Radka Drahného není obecně rizikem požárů v národních parcích příroda, ale člověk. „Prokazatelných případů, kdy požár vznikl třeba od blesku, je u nás málo. V drtivé většině případů má podíl na vzniku požárů člověk, ať je to neuhašené ohniště, odhozený nedopalek nebo jako lupa působící odhozená skleněná lahev,“ řekl Drahný.

Že by v Krkonoších nastala podobná situace jako v Českém Švýcarsku, je podle Drahného prakticky nereálné. Je to dané řadou specifik Krkonoš. „Charakter těchto území je v mnohém odlišný. Krkonoše jsou vlhčí, vodnatější než vysušené pískovcové skály, kde jsou dopady sucha citelnější. Svoji roli hrají také odlišné typy lesů v obou oblastech, ale i dostupnost hor,“ vysvětlil.

Správa KRNAP má pro případ požáru nastavené postupy, vypracované krizové plány, konají se cvičení s hasiči. „Hasiči mají najeté přístupové lesní cesty. Rozdíl je u nás i v tom, že nejde o úzké lesní cesty jako v soutěskách. V Krkonoších máme mnoho širokých cest určených k obhospodařování lesa, které jsou využitelné k jakýmkoliv zásahům v terénu,“ objasnil Drahný.

Ve volné přírodě v Krkonoších zasáhl poslední velký požár v roce 2018 alpínskou louku u Labské boudy. Na ploše asi 30 hektarů hořely porosty kleče, zakrslých smrků, smilky tuhé, borůvčí a rašeliniště. Příčinou byla zřejmě lidská nedbalost.