Jak uplynulých dvanáct měsíců hodnotíte?
V mnoha ohledech jsou podmínky pro mou práci v této zoo lepší, než byly v mém bývalém působišti. Má předchůdkyně Dana Holečková vytvořila skvělý tým lidí. Za dobu, kdy řídila zoo, byla také vybudována kvalitní infrastruktura, zázemí pro zvířata, parkoviště, restaurace, hotel. To vše zvyšuje potenciál zoo a je to velká deviza do budoucna. Také se začala v mnohem větší míře vracet zvířata do přírody, a toho si obzvláště považuji. My jsme se v posledních dvou letech pokusili celou zoo více posunout do Afriky. Zvětšily se výběhy pro zvířata, přibyly nové druhy, děti se mohou vyřádit na báječném hřišti, dospělí ochutnat exotickou africkou kuchyni, nebo se seznámit s africkým uměním.

A co se nepovedlo?
Snad to, že se nám dosud nepodařilo zavést v zoo nový informační systém, tedy nové webové stránky, jmenovky zvířat či směrovky po zoo.

Jaké máte plány v tomto roce a na co se mohou návštěvníci těšit?
Nejen návštěvníci, ale i pracovníci zoo se těší, až příští měsíc dokončíme expozici pro hrabáče. Je to nádherné zvíře a do naší zoo beze sporu patří. V létě by se mělo návštěvníkům otevřít lví safari. To bude asi nejvýznamnější novinka posledních let. V druhé polovině roku by měla odletět do Afriky samička nosorožce černého Eliška. Na to se zase velmi těším já.

V zoo už třináct let není k vidění hroch. Uvidí jej návštěvníci v budoucích letech?
Má-li být naše zoo skutečně místem, které umožní návštěvníkům přičichnout k té pravé Africe, pak se to bez hrochů prostě neobejde. Když půjde vše podle našich představ, tak se hroši do zoo během dvou tří let vrátí.

Za poslední dobu si již návštěvníci zahrady zvykli na různé doprovodné akce, například Týden Duchů či Vánoční zoo. Připravujete ještě další, nebo jste s jejich počtem spokojen?
Mám rád tradice, a proto nehodláme rušit zmíněné podzimní a zimní akce. Snad budeme uvažovat o drobných úpravách tak, aby se například i do Vánoční zoo promítla Africká kultura. Nicméně si myslím, že svou pozornost musíme upřít především k akcím hlavní sezóny. Chceme navázat na letní africký festival, který jsme poprvé uspořádali v minulém roce a chtěli bychom z něj udělat tradici. Oblíbená komentovaná krmení zvířat doplníme například o předvádění zvířat v našem amfiteátru. Chceme také více zatraktivnit pro návštěvníka exotické bydlení v zoo.

Velkou neznámou pro další rok je i přežití nosorožce bílého severního. Jste spíše skeptik, či věříte, že se ho povede zachránit?
Václav Havel řekl, že naděje není víra v to, že něco dopadne dobře, ale je to jistota, že něco má smysl bez ohledu na to, jak to dopadne. Já jsem přesvědčen, že musíme udělat vše, co je v našich silách, protože příští generace nás budou právě v tomto ohledu posuzovat velmi přísně.

Jaká je pravděpodobnost, že se o nosorožci bílém severním nebude další generace učit jen z učebnic?
Při lednovém jednání v Keni expertní skupina vyhodnotí stávající situaci a bude vybírat takové postupy, které nám poskytnou větší pravděpodobnost úspěchu. V tomto směru je pro nás důležitá mezinárodní spolupráce. Například zoo v San Diegu, i díky nám, udržuje živé kultury z mnoha dávno mrtvých jedinců. To by mohlo v budoucnu hrát klíčovou roli, pokud by ostatní postupy selhaly.

Která zvířata bude chtít zahrada získat, či naopak navrátit zpět do přírody?
Pokud pominu již zmíněné hrochy, tak budeme usilovat o získání samce hrabáče, nebo dalších druhů hyen. Také bychom rádi chovali více afrických ryb. Pro návrat do přírody mají prioritu nosorožci černí, nebo antilopy koňské. K těm by mohly přibýt antilopy bongo a zebry Grévyho. Co ale považuji za neméně důležité je, neustále zkvalitňovat životní podmínky a prostor pro všechna naše zvířata.