Vydali se s transparenty, kterým dominoval slogan a skandování Česko není Rusko k Obchodní akademii. Tam zazněla tvrdá kritika hlavně premiéra v demisi Andreje Babiše. „Nemohou nám vzít svobodu, dokud se jí dobrovolně nevzdáme,“ řekla mimo jiné na manifestaci Gabriela Trösterová Grundová.

K iniciátorům v čele s občankou Trutnova Lucií Bokovou se přidala i starostka Mladých Buků Lucie Potůčková. „Přestaňme být němí, hluší a slepí. Přestaňme tolerovat lži, hrubost a manipulace. Nenechme si zacpávat ústa velkou, tučnou, sladkou, ale strašně jedovatou koblihou. Zeman, Babiš, Ondráček, ženou nás zpátky do sraček. A ten, kdo si s nimi tyká, vítá zpátky bolševika,“ řekla mimo jiné mladobucká starostka. Lidé pak skrápěni sněhem s deštěm trpělivě podepisovali petice za odstoupení Babiše coby premiéra a Ondráčka vyzvali, aby se vzdal poslaneckého mandátu.

Projev Lucie Potůčkové, starostky Mladých Buků: „Dneska jsem ráno vítala v Mladých Bukách do obce nové občánky. I kvůli těmto malým lidem tady dneska jsem, protože mám pocit, že pohár přetekl a musím k tomu, co se děje, také říct něco nahlas. Začnu parafrází na projev Martina Luthera Kinga Mám sen. Měla jsem také sen, že pánové, uctívající režim, který utýral a zavraždil tisíce lidí, zdevastoval životy tisícům rodin a zplundroval naši zemi, v poklidu postupně odejdou do důchodu nebo na pravdu boží. Měla jsem sen, že moje děti budou znát slovo STB jenom z učebnic. A já jim ho budu horko těžko vysvětlovat. Měla jsem sen, že svoboda a myšlení bude zákon, proti kterému se nikdo neodváží vystoupit. A nikdo už nebude tento princip zesměšňovat. Pak jsem se probudila do absurdní reality. Kde komunistický pohrobek Ondráček obhajuje mlácení lidí na půdě Sněmovny. Kde jeho kolegové vášnivě obhajují život v totalitě jako něco normálního, asi od slova normalizace… probudila jsem se do reality, kde evidovaný estébák, podporovaný svými rudohnědými kamarády z řad komunistů a fašistů hřímá ve vysoké ústavní funkci a nadává demokraticky zvoleným lidem do mániček a kluků a přitom si vystačí jen se slovy kampaň a účelovka. Probudila jsem se do reality, kde prezident opilec mává rádoby v žertu samopalem a vyzývá ke střelbě na novináře. Zatímco na sousedním Slovensku umírá mladý novinář. Prezident, který slavnostně předává klíče od České republiky zpátky do Kremlu. Prezident, který není schopen ani smysluplného projevu k nechvalnému výročí vítězného února a odsouzení zločinů, které z něj vzešly. Probudila jsem se do reality, kde být obyčejný, lidský a slušný je bráno jako slabost. Z obyčejné lidské slušnosti se stává směšná neřest a klam je brán jako pravda. Copak je to normální? Už nám to vůbec nevadí? To je opravdu hodně tvrdé procitnutí ze snu. Přestaňme být němí, hluší a slepí. Přestaňme tolerovat lži, hrubost a manipulace. Nenechme si zacpávat ústa velkou, tučnou, sladkou, ale strašně jedovatou koblihou. Zeman, Babiš, Ondráček, ženou nás zpátky do sraček. A ten, kdo si s nimi tyká, vítá zpátky bolševika.“