"Podle historických dat bylo Choustníkovo Hradiště více jak 400 let městysem či městečkem, proto se zastupitelstvo naší obce rozhodlo požádat předsedkyni Poslanecké sněmovny o obnovení tohoto statusu. Význam je čistě historický a žádné větší pravomoci, výhody ani nevýhody z tohoto titulu pro obec a její občany nevyplývají," vysvětlil starosta Choustníkova Hradiště Jan Vogl. Označení městys zakázali používat komunisté od roku 1950. Podle Statistického lexikonu v Republice československé bylo v roce 1930 na území Československa 503 městysů.
Letošní povýšení na městys spojilo Choustníkovo Hradiště s vytvořením nového znaku a vlajky. Zhotovil je významný český heraldik Stanislav Kasík z Roudnice nad Labem. V sobotu slavnostně požehnal znak a vlajku farář Petr Stejskal ze Dvora Králové nad Labem. „Dominantní barvy jsou červená a žlutá. Změnilo se uspořádání prvků. Stříbrné kružidlo nově figuruje uvnitř erbu, dříve bylo mimo něj,“ popsal starosta klíčovou změnu.
Důvod, proč má Choustníkovo Hradiště ve znaku rozevřené kružidlo, není úplně vyjasněný. Jednou z variant je, že ho tam v minulosti umístili majitelé panství Pecingárové, kteří měli kružidlo ve svém rodovém erbu. Kružidlo se také užívalo v pečetích cechů, především mlynářů, bednářů, truhlářů, tesařů, stolařů, ale také zedníků a kameníků. „Je také možné, že v době přechodu z vesnice na městečko mohl být rychtářem mlynář, který měl svoji pečeť a na ní zobrazené měřidlo. Pečeť rychtáře se tak patrně mohla použít do znaku městyse," pátral v historii Jan Vogl.
Podle jednoho z autorů nové knihy o Choustníkově Hradišti Romana Reila, ředitele Státního okresního archivu v Trutnově, zažilo zdejší panství významnou éru především za éry hraběte Františka Antonína Šporka. Ten vybudoval nedaleký proslulý areál v Kuksu. Šporkové měli v Choustníkově Hradišti hospodářskou správu. Kniha, na které Reil spolupracoval s kolegy Ladislavem Svatošem, Jindřichem Koldou, Martinem Kubáskem, popisuje i další zajímavé příběhy z dějin.
close
info
Zdroj: Deník/Jan Braun
zoom_in
Den městyse Choustníkova Hradiště přinesl představení nového znaku, vlajky a knihy.
Přibližuje například hradišťský hrad, který stál nad obcí, nebo ženský klášter celestýnek. „V Choustníkově Hradišti byly také menší vodoléčebné lázně či šestero mlýnů. Úžasné archeologické nálezy se odhalily při stavbě silnice. Temnou kapitolou byl naopak pochod smrti za druhé světové války. Máme v archivu dokonce záběry z exhumace těl, ale ty jsme do knihy nezařazovali. V ní by se neměly objevovat tak otřesné snímky,“ poukázal Roman Reil na tragickou událost, kdy v roce 1945 bylo objeveno v okolí Choustníkova Hradiště 145 obětí z pochodu smrti z koncentračního tábora Gross-Rosen.
V současnosti je nejžhavějším tématem v Choustníkově Hradišti doprava. Průjezd městysem na hlavním tahu na silnici I/37 mezi Trutnovem a Jaroměří zašpuntovala rekonstrukce mostu, který má ŘSD opravovat až do 16. prosince. Provoz je řízen kyvadlově, auta můžou projíždět pouze jedním jízdním pruhem. Po prázdninách už by se mělo jezdit obousměrně dočasnými jízdními pruhy. Podle starosty Jana Vogla se bude opravovat také druhý most v Choustníkově Hradišti.
„ŘSD tuší, že dálnice z Polska bude brzy hotová, proto začalo s opravami mostů. Těžko by opravovalo mosty v době, kdy po dokončení dálnice výrazně stoupne nápor dopravy přes naši obec,“ uvedl.
Z nadměrného zatížení dopravou má velké obavy. „Úsek D11 mezi Jaroměří a Trutnovem se bude stavět později než dálnice od hranic, která bude dříve dokončená. Přes nás, přes silnici I/37, se pustí doprava. Toho se bojíme. Přes vesnici projíždí 10 tisíc vozidel denně. Máme strach, že to pak bude 30 tisíc aut,“ přiznal Vogl.
Městys proto připravuje dopravní úpravy. „Máme vypracovanou studii na bezpečnostní úpravy na silnici první třídy I/37. Přechod pro chodce, který je dlouhý 17 metrů, chceme upravit tak, aby odpovídal dnešním normám. Snažíme se v rámci studie vytvořit odbočovací pruhy jak z místních komunikací, tak z hlavní silnice,“ nastínil záměry starosta.
Choustníkovo Hradiště zároveň usiluje přes deset let o vybudování obchvatu. „Je to stále v běhu. Jestli ho chceme realizovat, musíme o něj nadále usilovat. Tím, že nemá obchvat, velmi trpí i Dvůr Králové. Tohle by bylo řešení,“ upozornil Vogl.
Obchvat má souvislost s budoucí stavbou dálnice D11 a týkal by se rovněž městských částí Dvora Králové nad Labem Zboží a Žirče. „Během červencového setkání českého a polského ministra dopravy v Trutnově jsem mluvil s ministrem Martinem Kupkou a domluvili jsme se, že se v srpnu nebo září sejdeme, abychom o situaci s obchvatem jednali,“ sdělil starosta Dvora Králové nad Labem Jan Jarolím.
Před dvěma lety Jan Vogl charakterizoval situaci takto: „Vybudování obchvatu by znamenalo, že tranzitní doprava se vyhne obci a vytvoří hlavní tah na dálnici ze Dvora Králové. Když se buduje tak zásadní dálnice, měly by na ni navazovat i další komunikace. Když máte dálnici jako srdce, potřebujete k ní tepny a žíly.“
