Posílit výběrovost středních škol, více testovat žáky v devátých ročnících a také slučovat školy, které si třeba vzájemně konkurují a nebo nejsou dostatečně naplněné. Takové jsou záměry Libereckého kraje, který byl postaven před nelichotivé výsledky státních maturit, v nichž dopadli krajští studenti jako čtvrtí nejhorší. Deníku to v rozhovoru prozradil hejtmanům náměstek Radek Cikl (ČSSD), v jehož gesci se školství nachází.

„Už dnes omezujeme obory, které si vzájemně konkurují. Nepotřebujeme mít v jednom městě dvě školy, které by vychovávaly strojaře,“ míní Radek Cikl. Letos poprvé čeká deváťáky testování od CERMATU. S jeho pomocí chce kraj zjistit nejen úroveň testovaných žáků, ale i úroveň škol.

„Známky ze ZŠ nebývají vždy dostatečně vypovídající. Očekáváme, že škola, která dostane studijně nepříliš nadané typy, kteří ale dobře uspějí u maturit, s nimi velmi dobře pracovala,“ tvrdí náměstek.

Pane náměstku, když vám CERMAT sdělil, že výsledky maturit v Libereckém kraji nejsou růžové, jak to na vás zapůsobilo? Čekal jste to?
Popravdě řečeno, věděl jsem, že podmínky našeho kraje jako druhého nejmenšího nejsou na stejné úrovni jako velké kraje. Tak jsem si myslel, že budeme někde uprostřed žebříčku.

Jsme čtvrtí nejhorší. Dá se to ale brát i jako jedenáctí nejlepší. Sklenice je tedy pro vás poloprázdná nebo poloplná?
Já si spíš říkám, jestli ta Praha nebo Zlínský kraj, které dopadly nejlépe, nejsou mezi jednookými králem.

Má smysl tedy vůbec srovnávat studenty, když jsme malý stát a náš kraj je v jeho rámci zanedbatelný?
Srovnání jsou důležitá. Každý generál, který chce vyhrát bitvu, musí nejprve znát svoje síly. Nechci říct, že jsem ve válce, ale svoji úroveň musíme znát.

Mělo na výsledky vliv, že státní maturity byly letos poprvé a nebyli na ně studenti připraveni?
Bylo to pro všechny kraje stejné, takže ten hendikep byl všude stejný. I v životě, na který se mladí lidé připravují, je čeká spousta výzev, na které musejí reagovat. Tohle byla jedna z těch obtíží, kterou je třeba překonat.

Neúspěch 13% žáků u maturit podle mě není ani tak vina školy, která je na zkoušku nepřipravila, ale spíš jich samotných, protože na to prostě neměli a studovat střední školu byla chyba.
To je věc, kterou zatím neumím posoudit. Vždycky najdeme studijní typy a rukodělné typy. Školství je deformováno v celé ČR, efekt, o němž hovoříte, kdy žáci vstupují na školy, které pro ně nejsou vhodné, tu samozřejmě je. My ale zatím nevíme, jak je silný. Neumíme ani změřit, jak s těmi dětmi pracují školy, neboť nemáme žádné porovnatelné výsledky.

Když to srovnám s vysokými školami, tak tam se jakýsi odpad očekává, což dodává jistě prestiž tomu získanému titulu. Mělo by tedy být přirozené, že ne všichni udělají i tu maturitu.
To je pravda, ale je podstatné vědět, na jaké úrovni byla státní maturita nastavena. A CERMAT přiznal, že byla na úrovni 9. třídy ZŠ! Takže kdybychom to srovnali třeba s maturitami před 40 lety, pravděpodobně by neuspělo daleko více žáků.

Takže vlastně přiznáváte, že to ani tak není problém těch studentů, ale té zkoušky, která byla nastavena podivně.
Zkouška byla nastavena tak, aby nevzbudila ve společnosti mnoho otázek a nevyvolala pozdvižení, které by ji odmítlo. To byl záměr ministerstva.

Mně z toho ale vychází, že úroveň školství se přizpůsobuje vědomostem školáků, namísto toho, aby se školáci přizpůsobovali úrovni školství. Jsou stále hloupější a škola na ně má čím dál menší nároky. Pak se nelze divit, že máme maturanty, kteří vlastně vědí to, co dřív věděl deváťák na základce.
Je to přesně tak. A samozřejmě máme hodně volných kapacit, což vede k tomu, že úroveň o níž víme, že je u nás nízká, doháníme větší kvantitou takzvaných výběrových škol. Takže kvalita jde dolů. A na tu je třeba hledět nejvíce.

Dřív bylo běžné, že na střední šli lepší studenti, ti horší šli na učňák. Dnes chce mít každý maturitu, což ji ale devalvuje. Chcete to nějak změnit?
Určitě. Já si myslím, že zakopaný pes je v tom, že stát nemá filozofii, kdo bude za 40 let vytvářet domácí produkt a hospodářství. A tady si myslím, že bez průmyslu se neobejdeme. Průmysl potřebuje nejen techniky, ale i řemeslníky. Netřeba proto učit řemeslníky slohovým cvičením, ale měl by se rozvíjet ve svém oboru. Pro řemesla by bylo dobré zavést mistrovské zkoušky, což by je posunulo ještě dál.

Je šance nějak ovlivnit to, že dnes chce každý, promiňte mi to slovo blbeček, jít na střední školu?
Můžeme a děláme to. Měníme oborovou nabídku škol, jednáme s hospodářskou komorou a zaměstnavateli. Ale těžko změníme klima ve společnosti, že ne vše je zadarmo. My jsme zem, která musí prodávat do zahraničí, a opět jsme u toho průmyslu, který se bez řemeslníků neobejde.

Já mám pocit, že maturant je obecně náchylnější k tomu být jednou nezaměstnaný, zatímco řemeslník se rukama vždycky nějak uživí. Chrlíme maturanty a vytváříme si potenciální nezaměstnané.
Studium na vysoké škole pro nás znamená odloženou nezaměstnanost. Dnes už je více míst v prvních ročnících vysokých škol, než kolik vychází maturantů. Takže každý maturant může být vysokoškolák. A tady se nezužuje trychtýř tak, jak by měl. Aby ve studiu pokračovali jen ti nejnadanější. Pak tito lidé nenacházejí uplatnění a dochází u nich k deziluzi. Nejdřív jim dáme naději, že patří mezi elitu a bude o ně zájem, ale ve skutečnosti to tak není. A tu deziluzi už vidím. Podívejte se na Itálii, kde se vysokoškoláci přeškolují na zedníky.

A to je asi největší zlo, protože do vysokoškoláka společnost investovala největší peníze a pak skončí na úřadu práce.
Řešení tohoto problému má přesah. Náprava tohoto stavu musí být kontinuální a přesahuje funkční období kohokoliv. Bude to velký úkol hlavně pro příští radu kraje.

Ten někdo do toho ale bude muset opravdu říznout, čímž vyvolá bouři nevole některých pedagogů, veřejnosti, a nebo to nechá být a marasmus se bude jenom prohlubovat. Takže ten člověk bude děsně nepopulární.
Politici tu nejsou od toho, aby byli populární, ale taky aby něco změnili. Psychologie ale funguje a lidé mají strach z neznámé budoucnosti.

Na druhou stranu, vaši předchůdci školství moc neřešili (sloučili odborné školy), a tady vidím spíše snahu zalíbit se lidem, nikoho nenaštvat.
Já si myslím, že je to politická věc. Kdyby politici rozhodovali více v dlouhodobém horizontu, častěji by docházelo ke shodě.

Neobáváte se toho, že po krajských volbách bude další vláda všechno dělat jinak a veškeré vaše plány hodí do koše?
To se stát může. Vzhledem k tomu, že tohle nejsou jenom moje osobní názory, ale vycházejí z našeho odboru, tak jsou z valné části neprůstřelné. Výsledky maturit potvrzují, že zde není vše v pořádku.

Co si mám představit pod pojmem nápravná opatření?
Dám vám krásný příklad. Na spustě škol byly v minulosti otevřeny obory „podnikání v něčem“. Ale taková ekonomika patří na ekonomické školy. Tyto obory již omezujeme. Omezili jsme i obory, které si vzájemně konkurovaly. Nepotřebujeme mít v jednom městě dvě školy, které by vychovávaly strojaře. Je drahé kupovat všem třeba nové stroje. Dojezdová vzdálenost je malá a tady se snažíme vše soustředit do jedné školy.

Slučování škol je poměrně emotivní věc, málokdo snese, když školu, do které chodily generace dětí, přijde politik z jiného města zavřít.
Ano, ale ani mě se řada věcí nelíbí a je třeba si věci vyhodnotit racionálně. Jestliže objekt je z 19. století a nevyhovuje požadavkům na moderní vzdělávání, je vhodné jej opustit. Vezměte si, jak ohromně se měnily místa, které využíval průmysl. Dřív vznikaly u vodních toků. A to dnes není. Průmysl potřebuje logistické zázemí, proto se staví u dálnic. Je to přirozený vývoj a nemůže se tomu vyhnout ani školství.

Míníte tím, že se studenti budou muset smířit s tím, že ne v každém městě budou 4 školy?
Předpokládáme, že dojíždění a internátní způsob života ke školství patří, co svět světem stojí. Dostaneme se rychle z místa na místo.

Řekl jste, že chcete testovat studenty devátých ročníků základních škol. Proč?
Známky ze ZŠ nebývají vždy dostatečně vypovídající. Například v Ústeckém kraji, který ve státních maturitách dopadl nejhůře, už před lety vycházelo ze ZŠ 48% žáků s vyznamenáním. Ta souvztažnost proto žádná není. A my si chceme ověřit úroveň znalostí testem, který by byl souměřitelný. Známkování ze různých škol prostě nemá vypovídající hodnotu.

Jakou váhu pak budou mít klasické příjímačky, které má každá škola svoje?
Ty zůstanou. Budou v kompetenci ředitele. A on se bude moci rozhodnout, kterému testu dá větší vážnost. Bude to i signál pro žáky ZŠ, že se od nich očekávají určité vědomosti, že to není zadarmo. A že si musí vybrat školu, na kterou stačí.

Co očekáváte?
Čekáme, že u školy, která dostane studijně nepříliš nadané typy a přitom dobře uspěje u maturit, budeme vědět, že se s nimi na té škole velice dobře pracovalo.

Tomáš Lánský