Zejména je třeba zdůraznit, že vařená domácí strava je pro ptactvo nevhodná, stejně tak solená, kořená a vařená jídla. Způsobují jim závažné problémy trávicího traktu, se kterými se nedokáží vyrovnat. Uvařený pokrm jako třeba knedlíky ze vzduchu přijímá vlhkost a rychle plesniví. Topinky jsou zase plné přepáleného oleje.

Pro ptáky je naopak vhodné tvrdé pečivo, jako jsou rohlíky, chleba, pečivo z topinkovače bez přidaného oleje. Nejbezpečnější je pro ptactvo jejich přirozená strava. Jedná se o různé druhy olejnatých semen, slunečnice, proso a řepka. Vhodné je zavěsit do krmítka syrový hovězí nebo skopový lůj a raději se vyhnout vepřovému. Dnes již není problém si zakoupit i předem připravenou směs vhodného krmiva do krmítek. Obchodech si lze zakoupit i předem připravenou směs.

Kosi také mají rádi sušené bobule, jeřabiny a ořechy, například vlašská nadrcená jádra. Ptákům stačí hrst potravy, ale pokud je tuhá zima, tak je lepší dávky zvýšit. Krmítka by podle něj měla být umístěna tak, aby na ně nedosáhly kočky, musí být taky chráněná proti větru a dešti.

Venkovskou zahradu bez krmítka bychom si těžko dokázali představit, a to si můžeme vyrobit. Nejlépe je použít vlastního důvtipu, výroba není složitá, navíc pro děti to může být příjemné zpestření vánočních prázdnin „bez televize“. Návody jsou publikovány v mnoha publikacích i na internetu. Důležité je pouze to, aby se strávníci nemohli při vletu do krmítka zranit a aby krmivo bylo dostatečně chráněno před deštěm, sněhem a sluncem.

Myslivci se starají o zvěř. Krmiv je díky likvidaci chovů skotu nadbytek. Myslivci se snaží volně žijícím živočichům přilepšit v době nepříznivých klimatickým podmínek, které letos přišli po vánočních svátcích v podobě silnějších mrazů. Díky současnému dostatku krmiv a možnostem dopravy je dodržení povinné péče o zvěř nejenom zákonnou, ale i morální povinností. Na venkově dochází v současnosti díky dovozům a nezájmu zpracovatelů k likvidaci chovů prasat a skotu, a tak objemných i jadrných krmiv vhodných pro zvěř je nadbytek.

Pro přikrmování zvěře se vytváří několik typů přikrmovacích zařízení. V průměru na každé myslivecké sdružení připadá 12 krmelců pro spárkatou zvěř a několik zásypů pro zvěř pernatou. Přikrmovaní zařízení myslivci v průběhu zimy pravidelně navštěvují alespoň jedenkrát týdně, přičemž dbají, aby v krmelcích byl vždy dostatek kvalitního sena a oves, v zásypech pro bažanty dostatek jadrných krmiv (plevy namíchané s pšenicí). Mezi další povinnosti patří doplňování slanisek kusovou solí, kterou zvěř olizuje. Suchým pečivem krmíme jen v malém množství, protože rychle navlhá a plesniví, proto se musí dávat zvěři zásadně na zakrytá místa do krmelců. Zajíci vyžadují zvláštní péči a ihned po napadnutí sněhu je pro ně nutné instalovat malé krmelečky, naplněné senem nebo otýpky sena přivázané ke keřům. Zajícům rovněž pomůže, když ořežeme větve jabloní a ponecháme je na zemi. Kůra z mladých větví je pro ně opravdovou pochoutkou.

Myslivci se snaží sice zvěři pomoci a v době strádání ji přikrmovat, ale i pro ně zůstávají některé lokality nedostupné. Jsou místa, kam není možné krmivo dopravit ani pomocí terénních vozů. Vypomoci mohou traktory, v krajním případě přicházejí na řadu sněžnice a běžky. Tam, kde je ale vyšší koncentrace zvěře, dojít jen tak s nějakým batohem zásob na zádech nestačí.

Lidé nemusejí být ke strádající zvěři lhostejní a jejich pomoc bude vítána. Při současném zatížení kulturní krajiny si zvěř naši pomoc zaslouží. Přikrmování zvěře může pomoci dětem nalézt zájem o přírodu, který se z dnešní společnosti postupně vytrácí.

Při silných mrazech jsou volně pobíhající pro zvěř nebezpeční

Prosincová příroda láká k procházkám, na které berou mnozí i své čtyřnohé mazlíčky. Je proto na místě připomenout, že pro zvěř představují volně pobíhající psi obrovské nebezpečí. Psi se dokáží velmi rychle pohybovat na sněhu i v oranici, kde se srnčí svými kopýtky boří a unikají obtížně. Před většími plemeny psů prakticky nemá srnčí zvěř šanci na únik. Proto se nestyďme použít na procházkách pro svého miláčka vodítko, zvláště pokud se jedná o větší plemeno. Chráníme nejenom krásu přírody, ale i svého pejska. Pokud zvěř při štvanici v mrazivém počasí unikne, neznamená to její přežití, protože za mrazivého počasí ledový vzduch dokáže způsobit záněty horních cest dýchacích či zápal plic. Buďme proto ke zvěři ohleduplní.

MYSLIVECKÉ TRADICE O VÁNOCÍCH

O vánočních svátcích nezapomenou myslivci na zvěř, a také jí „něco nadělí“. Na Štědrý den nebo na sv. Štěpána chodívají myslivci přikrmovat zvěř. Do honitby sebou vezmou celou rodinu a poblíž krmelce nazdobí zvěři stromeček tím, co má ráda (jablka, mrkev, kaštany….). Pamlsků však nedávají nikdy mnoho, protože náhlá změna potravy by mohla zvěři způsobit zažívací potíže, neboť se jedná většinou o přežvýkavce, kteří vyžadují stálou potravu. Proto sebou vezmou také seno a oves, což jsou nejvhodnější krmiva pro zvěř. Pečivo je možné zvěři nabídnout pouze v malém množství a do zastřešeného krmelce, kde nemůže navlhnout. Nejvíce zvěři chutná oves, čerstvé seno a sůl.

Na Silvestra se myslivci rozloučí společně s přáteli s rokem uplynulým a do nového roku - roku 2008, si popřejí nejen hodně štěstí, ale také Myslivosti zdar!

Myslivost je časově náročná záliba, a tak je nutné poděkovat manželkám a rodinám myslivců, že u nich nalézají oporu a pochopení pro svou činnost, kterou věnují přírodě.

Pokud se někdo vydá o volných dnech do lesa, může dětem ukázat "pravé" jesličky, jak myslivci nazývají krmelce na seno. Ale hlavně by měl zachovat klid. Pokud s sebou vezme psa, měl by zůstat na vodítku. Do lesa vstupujte bez klepání, ale potichu a s ohleduplností ke zvěři.