„Na začátku jsme měli problém s informovaností, lidé si o zápachu sice psali na sociálních sítích, ale k nám se žádné stížnosti nedostaly. Problém jsme proto začali řešit až se čtrnáctidenním zpožděním,“ lituje vedoucí Bioplynové fermentační stanice Úpice Josef Sedláček.

„Původců zdroje zápachu je víc. Lidé podávali podněty, v nichž si stěžovali na nepříjemný odér splaškových vod nebo žump, ale i na štiplavý zápach,“ dodává.

Město nechalo okamžitě vyčistit kanalizační stoky. Za další původce zápachu odborníci označili vyschlé břehy Úpy nebo její přítok Rtyňku. „V areálu fermentační stanice a ČOV se zápach drží v podstatě stále. Nijak by ovšem neměl obtěžovat ani nejbližší okolí,“ upozorňuje Josef Sedláček.

Vedoucí Bioplynové fermentační stanice Josef Sedláček.

Město a ředitelství městských vodovodů a kanalizací přizvaly na pomoc specializované firmy. Společně plošně neutralizují venkovní zápach a navrhují systémy filtrací. K šíření zápachu přispělo extrémně teplé léto a časté bezvětří. „Nastalo částečné zahnívání obsahu fermentoru. V bioplynu se tak objevil sirovodík, jehož spalováním vznikají oxidy síry. Jejich zápach bude to, co obtěžuje okolí,“ myslí si Sedláček.

„Všechny kroky a úpravy bohužel vyžadují čas, proto ke snížení zápachu nemohlo dojít okamžitě. Obsah zapáchajících látek se však výrazně snížil. Okolí by už neměl obtěžovat,“ řekl vedoucí Bioplynové fermentační stanice.

Stanice v Úpici funguje deset let. Poslední vážnější problém se zápachem vedení zaznamenalo před třemi lety, když čistilo fermentor. Tehdy obyvatele v blízkém okolí stanice zápach obtěžoval až pět měsíců.
„Dnes už máme v podstatě výborné výsledky. Pomocí chemických látek jsme upravili hodnotu pH, zastavili hnilobný proces a najeli opět na výrobu elektřiny,“ vysvětluje vedoucí bioplynové stanice. „Teď už jen hledáme možnosti technologických úprav, aby k takovéto situaci již v budoucnu nemohlo dojít,“ dodává Sedláček.