O zdokonalení služeb pro turisty na kolech v posledních letech usiluje celonárodní projekt Nadace partnerství Cyklisté vítáni. Jeho ambicí je návštěvníkům ukázat stravovací a ubytovací zařízení, kempy i turistické cíle, kde o ně bude dobře postaráno. „Základním cílem projektu je zkvalitnit a zpopularizovat cykloturistiku a zjednodušit turistům plánování volných víkendů,“ vysvětluje certifikátor projektu pro oblast Krkonoš Tomáš Novák.

Oprava i umytí kola

Provozovatelé restaurací, hotelů, kempů a dalších turistických zařízení, která jsou označena zelenobílou známkou s usmívajícím kolem, cyklistům poskytují široký rejstřík služeb. Od možnosti přespání na alespoň jednu noc přes umytí a opravy jejich dopravního prostředku až po nabídku usušit si oblečení. Výhodou je bezplatné uschování jízdních kol v uzamykatelné místnosti.

Certifikovaní podnikatelé musejí splňovat několik povinných i doplňkových požadavků. „Z velké většiny se setkávám s tím, že ubytovatelé v Krkonoších splňují všechna kritéria. Zdejší hotely jsou zaměřené hlavně na zimní sportovní aktivity, což je velká výhoda také v létě,“ dodává Novák. V nejvyších českých horách a Podkrkonoší se v současnosti nachází okolo 30 certifikovaných zařízení. Ta jsou dnes vyznačena už na mapách nebo v průvodcích.

Podle manažera celého projektu Petra Kazdy by ideálním stavem bylo, pokud by se na stezkách nacházelo ubytovací zařízení se službami pro cykloturisty každých 25 až 30 kilometrů. „Tomuto stavu by v Krkonoších odpovídalo asi 60 až 70 certifikovaných objektů,“ tvrdí. Nadace partnerství projekt Cyklisté vítáni, hodnotící kvalitu služeb pro cyklisty a aktivní turisty, spustila v roce 2006. „Celkem značku Cyklisté vítání používá něco málo přes 1100 ubytovacích a stravovacích zařízení, kempů a turistických cílů,“ doplňuje Kazda. Nejhustší síť je na jihu Čech a Moravy. Podobný systém úspěšně funguje třeba v Německu nebo Rakousku.

Tlačenice ve vlaku

Cykloturisté mohou využívat také dalších služeb, které nabízejí podnikatelé a subjekty zabývající se cestovním ruchem. Lanové dráhy dnes již běžně vozí na horské hřebeny kola zdarma. Neustále roste zájem o přepravu ve vlacích. Například v dubnu České dráhy v celé zemi převezly víc jak 113 tisíc kol, což je čtyřikrát více než za stejný měsíc v loňském roce.

Vlaků se zvýšenou kapacitou pro přepravu bicyklů na tuzemské koleje každý den vyráží takřka 3500.

Velkou popularitu si získaly také Krkonošské cyklobusy. Linek, speciálně upravených pro přepravu cestujících s koly, ročně využívají tisíce turistů (vloni okolo 32 tisíc). Momentálně regionem, od června do září, křižuje šest pravidlených spojů. Ten nejdelší jezdí z Hradce Králové do Vrchlabí a zpět. Od letošního roku linka číslo 4 zajíždí nově i do Jestřebích hor.

Svazek měst a obcí Krkonoše, který projekt cyklobusů v roce 2004 spustil, navíc vyvíjí celou řadu dalších aktivit, jež cykloturistům zpříjemňují cestování na hřebenech a hlavně v podhorských oblastech. „V rámci našeho dlouhodobého projektu pro rozvoj podmínek cykloturistiky se souhrnným marketingovým názvem Krkonoše ze sedla kola došlo již k vyznačení více jak 200 kilometrů cyklotras, které vedou především podhorskou částí regionu. Éra vyznačování plynule přešla v postupné vybavování cyklotras mobiliářem,“ hodnotí ředitel svazku Michal Vávra.

Další propagace sjezdů

Krkonošské sdružení se v poslední době zaměřilo na instalaci laviček, venkovních map, naučných panelů, odpočívadel a přístřešků pro cyklisty hlavně v širším okolí měst Trutnova a Hostinné. Michal Vávra ale zároveň přiznává, že stále je co zlepšovat. „Rezervy máme ještě v rovnoměrnějším pokrytí zmiňovaným mobiliářem do dalších míst. Každoročně se to však snažíme napravovat pomocí získaných grantů z Královéhradeckého a Libereckého kraje a díky zájmu a pochopení představitelů dotčených obcí,“ dodává ředitel.

Mezi nejbližší plány svazku podle Vávry patří další propagace takzvaných dlouhých sjezdů, kdy se zájemci nechají lanovkou či cyklobusem vyvézt na vrcholy kopců, odkud pak bezpečně sjíždějí i desítky kilometrů do podhůří.