Máte dobrou adresu? Krásná vilková čtvrť, žádný provoz, přitom kousek do centra? Na dani z nemovitosti byste za svůj dům mohli od roku 2014 platit i několikanásobně víc než lidé, žijící na sousedním špinavém, starém a nepříliš lukrativním sídlišti.

S možnou diferenciací daně z nemovitosti v rámci jednoho města podle lokality přišel ministr financí Miroslav Kalousek. Výše daně by se odvíjela od ceny pozemku, která by byla určena prostřednictvím cenových map. Návrh však východočeští starostové odmítli. „Ať si tímto způsobem Kalousek zvýší daň z nemovitosti sám a pak ať si přijede poslechnout reakce lidí a nést si zodpovědnost,” prohlásil hradecký primátor Zdeněk Fink.

Daň z nemovitosti je jediná, jejíž výnos zůstává celý na radnicích a ty si její výši do značné míry i samy určují. Zvýšení daně či její diferenciaci by tak mohlo mnohým starostům před volbami zlomit vaz. Nadšené reakce proto nevzbudil Kalousek se svou nabídkou, která by v důsledku mohla být spíš medvědí službou, ani jinde.

Starostové také namítají, že Kalousek nepřišel s ničím novým. „Pro nás není diferenciace výše daně z nemovitosti podle lokality žádnou novinkou. V Pardubicích už řadu let platí diametrálně odlišné koeficienty pro její výpočet. Vyšší daně platí lidé v centru města, sídlištích a podobně, podstatně nižší pak obyvatelé v okrajových částech, které bývaly samostatnými obcemi. Tam totiž chyběla infrastruktura, neměly dopravní napojení a podobně,” uvedl náměstek pardubické primátorky Jiří Rozinek.

V Hradci pro podobné rozdělení sazeb podle „dobré adresy” zatím nenašli odvahu. Na druhé straně tu však už předloni přistoupili k celkově trojnásobnému zvýšení koeficientu daně oproti základní sazbě. To bylo jedno z nejvýraznějších zvýšení v republice. Stejně jako všude se navíc i zde daň liší podle využití daného pozemku. Více platí za metr firmy či rekreanti, méně vlastníci bytových domů.

Chrudimský starosta Petr Řezníček navíc podotkl, že by se diferenciace daní podle lokality mohla stát zneužitelným politikem.

„Jak stanovíte kritéria pro to, co je dobrá a co špatná adresa? Pro někoho je pěkné bydlení na Skřivánku, jiný zase řekne, že není nad čtvrť pod náměstím, kde je sice málo zeleně, ale klid a do centra je to co by kamenem dohodil,” ptá se Řezníček. Oříškem by bylo třeba i stanovení místního koeficientu pro centra měst. Ta jsou už dnes mnohde vybydlená a drahá a lidé si staví vilky na levnějších perifériích.

Kamil Dubský