Cestou děti budily pozornost. Nesly totiž nejrůznější zvířata, například žirafu, lva, krokodýla nebo hada. Všechna byla vyrobena z papíru. „Byla určena na hraní pro jejich živé protějšky v naší zoo,“ vysvětlil Martin Smrček z oddělení propagace.

Umísťování papírových maket ke zvířatům je součástí dlouhodobého programu zvaného enrichment, jehož cílem je obohacovat a zpříjemňovat zvířatům v zoologické zahradě každodenní život.

Někteří se báli, jiní hned útočili

Společně s ošetřovateli dětská delegace vyrazila ke zvířatům. Začínalo se u psů hyenových. „Ostražití a trochu plaší psi ovšem okukovali velkou žirafu i menší myš s velkou nedůvěrou a k lítosti všech nedošlo na očekávaný útok šelem na papírovou kořist. Až odpoledne se psi odhodlali a papírové makety pocuchali,“ prozradil Smrček.

Druhou zastávkou byli gepardi. Ti dostali do výběhu krásnou želvu, protože skutečné želvy se u nich v teplých dnech opravdu procházejí. A k tomu hlavu lva s obrovskou otevřenou tlamou. „Jak pod želvím krunýřem, tak v tlamě lva se ukrývalo něco na zub, takže gepardi příliš neváhali a šli rovnou na věc. Nejprve rozebrali želvu, poté lva. Jakmile v nich ovšem kuřecí maso nebylo, ztratili o papírové kamarády zájem,“ dodal Martin Smrček.

Mláďata levhartů perských dokázala, že jsou šelmami. Vzala papírovou zebru, sovu a páva útokem a během čtvrthodinky zničili a rozcupovali makety tak, že z nich zbyly jen malé cáry papíru.

Děti se přemístili k výběhu lidoopů, kde už čekali šimpanzi. Dostali hned pět papírových zvířat, přičemž největším byl hnědý, asi metrový hnědý opičák. Ten vydržel na stromě jen chvíli, stejně jako zelený had. „Jeden šimpanz mu ihned ukousnul hlavu, jako by chtěl ukázat, že na řečech o strachu primátů z hadů není nic pravdivého. Rodina šimpanzů si zábavu dlouho užívala, starý samec vztekle mlátil do krabic a házel je postupně do vody, jemnější samice dlouho zkoumaly, zda se v papírových zvířatech neukrývá něco dobrého,“ komentoval ničení Smrček.

Poslední zastávkou dětí byl ostrov lemurů. Lemuři dostali velkého krokodýla, do jehož otevřené tlamy umístily ošetřovatelky hrst ovoce. Madagaskarské poloopice dobře věděly, že tam je žrádlo, ale strach v neznámé věci byl silnější než hlad. Jen jeden lemuří odvážlivec se překonal a za závistivého dohledu ostatních pruhovaných krasavců všechno spolykal. Tak skončilo příjemné dopoledne pro děti i zvířata.

Se školou už zoo spolupracovala

Není to první spolupráce zoo a Základní školy Schulzovy sady. Na jaře například žáci navrhli a vymalovali pavilon pro sloního samce.

Enrichmentu se tu také věnují pravidelně, dokonce královédvorští zoologové na jaře uspořádali odborný mezinárodní seminář. Na něm předváděli, jak si mohou zvířata hrát například s papírovými krabicemi, oblečením nebo míčem.