Unikátní fosilii vyhynulého mosasaura nalezenou na poušti v západní Sahaře získal sběratel drahých kamenů a exponátů z pravěku Luboš Blaha pro svoji Galerii minerálů ve Dvoře Králové nad Labem. Vzácný, čtyři a půl metrů dlouhý exponát z doby zhruba před 70 miliony lety tam můžou vidět návštěvníci v rámci stálé expozice.

„Je to unikátní zkamenělina ze západní Sahary. Sehnal jsem ji díky domorodcům, kteří tam kosti našli. Objevili je tam před dvěma lety, muselo ale dojít k restaurování a zpevnění kostry,“ uvedl Luboš Blaha. Kosti ležely rozlámané v zemi, musely se slepit a poskládat.

Kostra je kompletní, tvoří ji 200 kostí, které přišly do Dvora Králové nad Labem z Afriky zabalené v bednách. Luboš Blaha z nich kostru během týdne sestavil. Mosasaurus byl v pravěku postrachem moří, k lovu kořistí využíval hrůzostrašné obrovské čelisti. Objevil se i ve slavném Spielbergově filmu Jurský park.

„Je to velice vzácná fosilie, v takto dochovaném, kompletním stavu existují na světě jednotky podobných koster. Každá je světově výjimečná tím, že jsou 60-70 milionů let staré,“ vyzdvihl dvorský sběratel význam pravěkého exponátu, jehož hodnota je 1,5 milionu korun. „Sehnat se běžně nedá, jen když se něco takového najde. Kostru jsem koupil do své sbírky pro muzeum, kde je vystavená pro veřejnost,“ dodal.

Stolička mamuta, trilobiti i lebka ještěra

V Galerii minerálů ve Dvoře Králové nad Labem, kterou navštívilo během letních prázdnin přes 8 tisíc lidí, je možné vidět i další zajímavé exponáty z pravěku. Luboš Blaha tam vystavuje stoličku mamuta, 450 milionů let staré české trilobity nebo lebku z vyhynulého ještěra z Maroka starou 60 milionů let. Největší muzeum minerálů a drahých kamenů v Česku má v září otevřeno denně kromě pondělí, od října denně kromě pondělí a úterý. K vidění tam je přes 6 tisíc kusů minerálů a drahých kamenů z českých lokalit a celého světa. Od soboty 9. září můžou návštěvníci obdivovat i kostru mosasaura.

Podívat se na ni přišel také Miroslav Vonka ze Dvora Králové nad Labem. „Ani jsem si nemyslel, že se dá něco takového sehnat a získat, je to velká vzácnost," prohlížel si se zájmem kostru pravěkého mořského tvora. „Také sbírám kameny, už padesát let. Pravěk mě od začátku hodně zajímal a bavil, mám spoustu knih od Buriana a Augusty, začínal jsem se se zkamenělinami,“ dodal Vonka.

Zdroj: archiv Luboše Blahy

MOSASAURUS

Mosasaurus kdysi vládl křídovým mořím. Nebyl to dinosaurus, ale vodní plaz. Využíval svých hrůzostrašných, obrovských čelistí k chytání všemožné kořisti, kterou oceán nabízel. Ryby, ptáky, jiné vodní plazy, žraloky velké bílé a dokonce i jiné mosasaury. Navíc měl druhou řadu zubů na horním patře, která zajišťovala, že polykaná kořist neměla žádnou možnost uniknout. Mosasaurus žil před 70-66 miliony lety, vyskytoval se ve vodách Evropy, Ameriky a severozápadní Afriky. Když v období svrchní křídy stoupla hladina severních moří, objevila se mělká moře i ve vnitrozemích. Mosasauři se tak stali nejobávanějšími vodními predátory.

Speciální zavěšení spodní čelisti umožňovalo rozkousnout obrovské kusy kořisti. Torpédovité, hydrodynamické tělo proplouvalo vodou hladce bez odporu. Kůže byla zřejmě pokryta hladkými šupinami jako u současných ještěrů. Přední ploutve byly delší a uplatnily se především při náročném manévrování pod vodou. Zadní pomáhaly udržovat rovnováhu a ovládat směr pohybu. Mosasauři nebyli příliš rychlými plavci. Místo toho kořist pronásledovali, sledovali ji, využívali přirozeného krytí skal a chaluh a v pravý čas provedli rychlý výpad. Být chycen do čelistí mosasaura znamenalo téměř jistou smrt. Některé kostry mosasaurů byly nalezeny se zbytky žraloků a velkých vodních ptáků uvnitř.