Člen OS Linie pravdy a dlouholetý polistopadový městský zastupitel ji uspořádal proto, aby upozornil na snahu některých dnešních historiků, vykládat dějiny vzniku a života první Československé republiky i života tehdejších reprezentantů šlechtických rodů jinak, než tomu ve skutečnosti bylo.

Podnět mu k tomu dala nejen dvacetiletá účast v restitučním sporu potomků bývalého šlechtice Karla Des fours Walderode, ale především říjnová Mezinárodní konference na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. „Tato konference zahrnovala jen izolované etapy života šlechty bez návaznosti na dějinné skutečnosti, tedy aniž by zároveň poukázala na její spolupráci s nacisty v době II. světové války a snahu o rozvrácení republiky. Proto byla účelová,“ řekl Kunetka v úvodu. Současně připomněl dlouholetou snahu těch, kteří od počátku devadesátých let uplatňují nároky na majetek, jenž podle platných zákonů legálně pozbyli.

Bývalá europoslankyně Jana Bobošíková vysvětlila, že k těmto historickým pramenům se dostala už v době svého působení v České televizi, když zjistila, kdo všechno se účastní Sudetoněmeckých dnů a podobných setkání. Bližší poznatky získala pak v evropském parlamentu. Přesto, podle ní, existují i ti, kteří svůj dřívější majetek získali po právu zpět.

Přítomní se shodli v tom, že největší překážkou všem restituentům jsou poválečné dekrety, nazývané též „Benešovy“. Podle nich totiž ti, kteří požádali o říšskoněmecké státní občanství, nebo s nacisty spolupracovali, svůj majetek pozbyli, což se dělo v souvislosti s dohodou vítězných poválečných mocností.

Podobně se k problému vyjádřil i historik, dnešní senátor Jaromír Jermář. „Také v senátu se setkáváme se stálými požadavky na tyto restituce. Přitom z historie znám dřívější šlechtice jako třeba Václava Budovce z Budova, na které můžeme být hrdí. Vážím si i německých antifašistů, kteří měli za války těžkou pozici, ale to neznamená, že při jednání se svými sousedy za hranicemi nebudeme poukazovat na statisícové oběti, které tu němečtí nacisté vyvraždili,“ řekl mimo jiné.

Své dlouholeté poznatky ze studia dokumentů tu přednesli i historikové Jiří Jaroš a Jan Hříbek. Podle nich Ústavní soud tyto nezákonné požadavky jasně zamítl. Přesto někteří naši politikové se tlakům ze zahraničí nebrání. Jejich kritice neušel ani pražský Ústav pro studium totalitních režimů.

Všichni účastníci se také shodli v tom, že mladá generace tyto záležitosti vnímá zcela jinak, protože ani na školách nezískává potřebné znalosti z této doby. Přítomní na besedě získali i řadu kopií důležitých dokumentů z minulosti, protože je nutné tyto souvislosti stále připomínat. Otakar Grund