Systematicky ukládat historické texty na internet začal v letošním roce také Státní okresní archiv Trutnov. Původní plány digitalizovat nejstarší fondy „narušilo“ výročí okresní metropole, která příští rok bude slavit 750 let od první písemné zmínky. „V současnosti proto digitalizujeme trutnovské kroniky od roku 1945 až do současnosti. Ještě letos bychom to měli stihnout,“ říká šéf okresního archivu Roman Reil.
Na internetových stránkách www.vychodoceskearchivy.cz jsou aktuálně k dispozici poválečné kroniky Antonína Justa zhruba do poloviny 80. let, tedy už více jak 30 knih. K jejich prohlížení stačí základní uživatelská znalost práce s počítačem.
Široká veřejnost si postupně bude moci na internetové síti prohlédnout další materiály. „Hned jak budou hotové trutnovské kroniky, chceme začít digitalizovat veškeré listiny,“ naznačuje ředitel. Pro zajímavost nejstarším dochovaným spisem je listina papeže Benedikta XII. z roku 1335 adresovaná faráři v Horním Starém Městě. Depozitáře v Komenského ulici momentálně ukrývají zhruba dvě stovky listin z 15. až 19. století. Do digitalizačního pracoviště poté poputují i staré kroniky a městské knihy.
Delší život originálů
Nejenže vytváření elektronických verzí historické texty zprostředkuje neomezenému počtu zájemců, ale navíc prodlouží životnost originálů. „Pokud archiválie není zdigitalizovaná nebo nemá kopii, musíme ji zájemcům v badatelně předkládat v originále. Chceme tak uchránit především ty nejcennější fondy,“ vysvětluje Reil.
Slůvko digitalizace pro někoho možná zní tajemně. Přestože samotný proces je vcelku jednoduchý, vytváření elektronických kopií je pořádná lopota. Listinu nebo stránku knihy je nejprve nutné vyfotit, případně naskenovat, posléze snímek zkopírovat do počítače a upravit v několika grafických programech. Dále opatřit vodoznakem, pojmenovat, očíslovat a ve finále uložit na CD, které archiváři jednou za čas odvezou do Hradce Králové. Zpracování jedné knihy zabere až několik dnů. „Je to různé, ale zdigitalizování jedné kroniky v průměru trvá týden,“ říká Gabriela Horáková, která má digitalizaci trutnovského archivu pod palcem. Kdy se všechny dokumenty uložené v depozitářích (zhruba 4, 5 kilometrů archiválií) objeví také na internetu, si proto v současnosti nikdo netroufá odhadnout. „Kdy bude digitalizace hotová, dnes nejde ani říct,“ podotýká Roman Reil.
Nejvyužívanějším archivním materiálem však nejsou městské kroniky ani listiny, nýbrž matriky. Jejich digitalizací se zabývá oblastní archiv v Zámrsku. Matriky sepsané v trutnovském regionu, stejně jako další evidenci východočeského obyvatelstva, si lidé budou moci prohlížet na počítači během dvou let.
