Do německého Trutnova Masaryk nepřijel, do české Úpice ano

Přestože Československo vzniklo v říjnu 1918, Trutnov zůstal dalších dvacet let německým městem. Mezi obyvateli totiž převažovali Němci. Ale s druhořadou rolí v novém státě se nechtěli smířit. „V habsburské monarchii patřili k vůdčímu národu, pak byli najednou menšinou. Zpočátku odmítali, že jsou součástí nové republiky a hlásili se ke vzniklé provincii Deutsche Böhmen. Až teprve v prosinci 1918 příchodem československého vojska došlo i fakticky k připojení Trutnovska k republice,“ říká ředitel Muzea Podkrkonoší Vlastimil Málek.

Právě v muzeu nyní připomíná slavné i smutné okamžiky první republiky nová expozice Trutnovsko 1918-1938. Dominuje jí velký Masarykův portrét. Slavný prezident navštívil několik měst v regionu, ale přímo do Trutnova nikdy nepřijel. „Bylo to logické, protože zdejší obyvatelstvo nebylo pozitivně naladěno k československé republice,“ tvrdí Málek.

Jinými slovy, Masaryk by se zde ovací a potlesku jako v jiných městech nedočkal. Dokumenty a fotografie v expozici potvrzují, že v regionu Masaryk navštívil například jen 15 kilometrů vzdálenou Úpici.

Do Trutnova nikdy nedorazil ani Masarykův nástupce dr. Edvard Beneš ani známý spisovatel Alois Jirásek z Hronova. Potvrzuje to i jeho dopis z října 1926, ve kterém se omlouvá, že ze zdravotních důvodů nemůže do Trutnova dorazit na odhalení své busty. Rukopis je rovněž součástí výstavy o první republice.

Třaskavou atmosféru v pohraničí první republiky dokumentuje i řada incidentů. Některým se dostalo díky dobové propagandě dokonce mezinárodní pozornosti. Například o velké hospodské rvačce mezi Čechy a Němci z 29. srpna 1938 v Libči u Trutnova psal i celostátní tisk. „Známé je také přebíhání místních Němců přes hranice, kde se stali součástí bojůvek freikorpsu a účastnili se výpadů proti československé ozbrojené moci. Například krvavého incidentu a přestřelky na hraničním přechodu v Královci,“ připomíná Málek.

K udržení pořádku v pohraničí výrazně přispělo i vojsko, konkrétně Hraničářský prapor 2, který sídlil v trutnovských kasárnách. Právě stejnokroje mužstva a důstojníků hraničářského praporu, uniformy legionářů, policie i četnictva, a další dobová výzbroj a výstroj ozbrojených složek jsou rovněž součástí muzejní expozice. A také příběhy místních velitelů.

„Chceme ukázat lidem především složky státní moci, které se spolupodíleli na obraně státu v roce 1938, včetně intenzivní výstavby opevnění a obsazování pevností vojáky, kteří měli republiku chránit,“ vysvětluje Tomáš Pilvousek, člen Československé obce legionářské - jednoty Mladá Boleslav,. Právě ona se společně se sdružením Roty Nazdar z Bakova nad Jizerou a trutnovským Klubem osádky pěchotního srubu T-S 63 spolupodílela na nové muzejní expozici.

Tendr na opravu Kuksu je podezřelý. Skončí u soudu