„Třetí dítě si zatím pořídit nechceme, teď bychom na to neměli,“ říká třiatřicetiletý Šimon, který žije se svou rodinou nedaleko Prahy v postarším domku.
Za poslední rok se jejich náklady na živobytí zvýšily o několik tisíc korun. Kvůli vysoké inflaci okolo sedmi procent pocítili rostoucí ceny potravin, zvýšení úrokové sazby zvedlo jejich měsíční splátku na hypotéku na 12 150 korun.

Aby vyšší finanční náklady na živobytí zvládli, začala pracovat na částečný úvazek i Šimonova manželka. Kdyby nyní šla na mateřskou, čekalo by jejich rodinu postupné zadlužování. Od nového roku by také v případě narození dalšího potomka pobírali na státních dávkách mnohem méně než loni. Právě reformní kroky Topolánkovy vlády totiž snížily sociální dávky rodinám.

Klesající dávky

Například porodné: Od ledna dostane matka na narozené dítě 13 000 korun, zatímco loni to bylo 17 600 korun. Ztížil se i přístup k přídavkům na dítě. Nárok na něj mají jen rodiny s příjmem do 2,4násobku životního minima, do ledna jej pobíraly rodiny s příjmem do čtyřnásobku minima. Od ledna se též snížila částka vyplácená na rodičovském příspěvku, kterou nyní mohou rodiče čerpat v „třírychlostním režimu“. Do letošního ledna mateřská činila 7582 korun a rodič ji pobíral po celé čtyři roky. Letos stejnou sumu pobírá v prostřední rychlostní variantě jen tři roky.

K důležitým změnám je třeba ale započítat slevy na dani. Pro poplatníka a nově i důchodce to od ledna představuje 24 840 korun ročně, na dítě činí bonus 10 680 Kč. Kvůli daňovým úlevám podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase rodiny s dětmi na reformě většinově vydělaly. Důvodem podle něj je právě vysoké snížení daní u zaměstnanců s dětmi.

„Růst čistých peněžních příjmů zaměstnanců s dětmi dosáhl meziročně výše 11,3 procenta,“ říká Nečas. Při odečtení sedmi procent inflace tedy zaměstnaným rodičům narostly platy zhruba o čtyři procenta.