Předchozí
1 z 3
Další

Opravená Bílá věž získala nový vstup i moderní technologie

Evropské dotace přispěly také ke generální rekonstrukci Bílé věže na Velkém náměstí v Hradci Králové. Opravy 72 metrů vysoké dominanty města začaly na podzim roku 2013 a po roce a půl se opět otevřela návštěvníkům v plné kondici a s moderními prvky v interiéru.

Změny se týkaly například vstupu do renesanční památky vedený přes nové multimediální informační centrum, nutná byla oprava schodiště, které bylo v havarijním stavu, opláštění báně, obnoveno bylo například zavěšení zvonu Augustin i přístup k němu.

„Vyřešilo se tak především zvonění na Augustina. Dříve jsme museli demontovat zábradlí, nyní stačí zmáčknout tlačítko na zábradlí, schody zajedou ke straně a můžeme zvonit," pochvaloval si Miroslav Franc z Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti, pod níž památka spadá,.

Pro návštěvníky byla oprava Bílé věže obrovskou změnou. Prohlídku s atraktivním zprostředkováním informací zajišťují vizuální panely doplněné o audiovizuální systém s monitory nabízející světelný a hudební podkres.

Rekonstrukce památky postavené v roce 1574 stála více než 38 milionů korun, dotace EU činila přes 31 milionů korun.

Zvon Augustin na hradecké Bílé věži odzvonil konec nouzového stavu.Bílá věž v Hradci KrálovéZdroj: Deník/ Michal Fanta

Rekonstrukce Bílé věže v Hradci Králové

Programové období: 2007-2013
Operační program: 13 ROP NUTS II Severovýchod
Příjemce: Město Hradec Králové
Zahájení projektu: 18. 10. 2013
Ukončení projektu: 30. 4. 2015

Cílem projektu byla rekonstrukce Bílé věže. Jednalo se o stavební úpravy interiéru a exteriéru nemovité kulturní památky a nástavbu objektu pokladny, kde vzniklo technologické zázemí pro ve věži instalované audiovizuální a světelné efekty a kudy vede nový vstup na vyhlídkovou věž. Bylo zrestaurováno kamenné vřetenové i ocelové schodiště, hodinový stroj, zvon Augustin a opraven krov. V obvodové zdi kaple sv. Klimenta vznikl otvor, který slouží jako vstup do věže. Vnější i vnitřní plášť věže byl opraven restaurátorským způsobem.

Proplacené finanční prostředky
Výše dotace EU: 31 039 101 Kč
Veřejné zdroje ČR: 7 394 654 Kč
Celková částka: 38 433 755 Kč

Dráha na Sněžku se dočkala opravy po více než šedesáti letech

Podle předběžného rozpočtu z roku 1947 měla lanová dráha na Sněžku stát 4, 8 milionu československých korun a sloužit měla sedmnáct let. O tři roky později začal trvalý provoz, který s přestávkou v osmdesátých letech nakonec trval přes šest desetiletí.

Evropské dotace na kompletní rekonstrukci lanovky činily 215 milionů z celkových téměř 280 milionů korun. Spodní úsek nové dráhy na Růžovou horu byl uveden do provozu v prosinci roku 2013. Až pod vrchol nejvyšší hory České republiky začaly nové čtyřmístné kabinky jezdit v únoru 2014 a na podzim získala titul Stavba roku.

„Většina staveb vzniklých díky evropským penězům představuje objekty velmi užitečné, zajímavě pojaté a zdařile postavené," poznamenala tehdy předsedkyně soutěžní poroty Radomíra Sedláková.

Kromě výměny technologie lanovky se v rámci projektu prodloužil i spodní úsek trasy. Byla vybudována zcela nová stanice v Peci pod Sněžkou, stanice na Růžové hoře i na vrcholu Sněžky prošly rekonstrukcí. Stařičké otevřené dvousedačky nahradily moderní čtyřmístné kabiny, ovšem kapacita 250 lidí za hodinu zůstala stejná, což bylo jednou z podmínek Krkonošského národního parku (KRNAP). Investorem stavby byla Pec pod Sněžkou, která v roce 1997 lanovku bezplatně získala od Českých drah.

Lanová dráha Sněžka nejezdí v horním úseku kvůli poruše motoru.Lanová dráha Sněžka.Zdroj: Miloš Šálek

Lanová dráha na Sněžku

Programové období: 2007-2013
Operační program: 13 ROP NUTS II Severovýchod
Příjemce: Město Pec pod Sněžkou
Zahájení projektu: 1. 9. 2011
Ukončení projektu: 31. 3. 2014

Lanová dráha na Sněžku zajišťuje dostupnost a dopravní a servisní obslužnost hory. Lanová dráha byla vybudována jako oběžné dvou úsekové drážní zařízení (Pec pod Sněžkou - Růžová hora - Sněžka). V rámci projektu došlo ke kompletní výměně její technologie, otevřené sedačky nahradily uzavřené kabinky, prodloužil se spodní úsek trasy lanové dráhy, vybudovala se nové spodní stanice, úpravami prošly mezistanice a horní stanice. Součástí bylo i řešení souvisejících inženýrských sítí a technické infrastruktury.

Proplacené finanční prostředky
Výše dotace EU: 215 381 144 Kč
Veřejné zdroje ČR: 63 515 389 Kč
Celková částka: 278 896 533 Kč

Centrum kultury pod horami dlouho chybělo. Na Uffo jsou v Trutnově pyšní

Společenské centrum Trutnovska pro kulturu a volný čas neboli Uffo se na náměstí Republiky otevřelo v roce 2010 a o rok později získalo ocenění Stavba roku. Podobné zařízení v Trutnově dlouho chybělo a prosklená budova s variabilním interiérem za více než 450 korun předčila očekávání. Dnes hostí řadu významných akcí, které přesahují hranice regionu.

V Uffu lze přestavovat vnitřní prostor pomocí posuvných stěn. Sál klasického divadla a kukátkové scény pojme 391 diváků, při přestavení na arénu 589 diváků. Odstraněním akustických panelů dochází k expanzi hlediště do foyer a vytváří se prostor pro maximálně 641 diváků. To je také varianta koncertního sálu ve tvaru arény.

„Impulzem k výstavbě byl fakt, že Trutnovu dlouhodobě chyběla divadelní budova. Chtěli jsme však zároveň docílit toho, aby nový prostor umožňoval co nejširší využití pro kulturní, ale i společenské akce,“ uvedl při otevření Uffa tehdejší trutnovský starosta Ivan Adamec. Centrum pojmenované podle rodáka, básníka, dramatika a politika Uffo Horna nabízí kromě divadelních představení, koncertů, výstav či konferencí také festivaly, které si vybudovaly renomé i tradici. Koná se tam mezinárodní festival nového cirkusu Cirk-UFF Trutnov, mezinárodní jazzový festival Jazzinec nebo přehlídka komorní hudby Trutnovský podzim.

Výstavba centra Uffo přišla na 455 milionů korun, Evropská unie přispěla bezmála 170 miliony korun.

Centrum UFFO v TrutnověCentrum UFFO v TrutnověZdroj: Deník/Michal Fanta

Uffo - Společenské centrum Trutnovska pro kulturu a volný čas

Programové období: 2007-2013
Operační program: 13 ROP NUTS II Severovýchod
Příjemce: Město Trutnov
Zahájení projektu: 30. 10. 2008
Ukončení projektu: 30. 9. 2010

Realizací projektu vznikl multifunkční sál umožňující proměnné nastavení prostor ve variantě divadlo - kukátková scéna, divadlo - amfiteátr, konferenční sál, koncertní sál, plesový sál. V prvním patře jsou další prostory, které lze operativně propojovat či rozdělovat. Ve druhém patře jsou dvě velké zkušebny, které lze propojit na menší koncertní sál. Ve třetím patře jsou kancelářské prostory pro zaměstnance zařízení a zázemí pro zvukaře, osvětlovače a tlumočníky. Výstavba společenského centra reagovala na výrazně neuspokojenou poptávku obyvatel Trutnovska po společenském vyžití.

Proplacené finanční prostředky
Výše dotace EU: 168 368 897 Kč
Veřejné zdroje ČR: 286 682 176 Kč
Celková částka: 455 051 073 Kč

Zdroj: https://dotaceeu.cz