„Byla to chvilka napětí. Nevěděl jsem, co ta rulička ukrývá. Když se mi z ní vysypaly do ruky mince, bylo mi jasné, že jsem našel letitý poklad. A měl jsem z toho velkou radost," svěřil se nálezce v úterý odpoledne novinářům.

Tolárky byly zabalené do ovčí vlny a omotané textilií. I když není známo, jakou mají hodnotu, a bude je muset otestovat numismatik, už teď je jasné, že jde o skutečný historický unikát.

„Taková věc se nepovede každý den. Hned jsem informoval majitele Dřevěnky, kterým je město. O nálezu už také vědí v josefovském Památkovém ústavu. Samozřejmě mince odevzdáme. Ale radost z nálezu máme velikou," dodal Martin Zeman.

Do jeho dílny v Trutnově se dostavil archeolog z Muzea Podkrkonoší Ondřej Tůma, aby nález okomentoval. Nejstarší tolar pochází z roku 1667, nejmladší z roku 1729. „Pocházejí z doby, kdy zde vládli panovníci Leopold I. a Karel VI. Mince jsou zřejmě ze slitiny stříbra a nějakého kovu. Jejich tehdejší nominální hodnotu určit neumím a tu historickou budou muset zvážit numismatici. Zajímavé je i to, proč si šest mincí bývalí obyvatelé Dřevěnky takto uložili. Možná i proto, aby je zpeněžili kvůli kovu, z něhož jsou vyrobené," řekl pracovník muzea.

Nález chtějí tesaři odevzdat slavnostně městu Úpice, kam místně patří. Poté je pravděpodobně převezme do sbírek Městské muzeum a Galerie J. W. Mezerové v Úpici. „Jsme rádi, že nález mincí může dostat význam historické Dřevěnky, kterou opravujeme už od roku 2008, ještě více do povědomí lidí," dodal Martin Zeman.

Pátý rok prací na Dřevěnce, která je od minulého roku národní kulturní památkou, začíná být postupně vidět. „Máme za sebou rekonstrukce venkovní a vnitřní kulatiny a další práce spojené s tesařským řemeslem. Čeká nás toho ještě hodně. Už jsme rozebrali polovinu krytiny a budeme objektu vracet štípaný šindel, který tam byl kdysi," dodal Martin Zeman.

Úpická Dřevěnka není jediným objektem, na jejíž záchraně se trutnovští tesaři podílejí. Svůj um předvedli i na historicky cenném domě ze šestnáctého století ve Vrchlabí. Při rekonstrukci napadených trámů uplatnili tradiční technologie.

Při práci se řemeslníkům stává, že ledacos najdou. „Jsou to různé drobné artefakty denní spotřeby. Různé lžíce, kovářské výrobky a podobně. Vždy se tyto předměty nechávají na konkrétní stavbě, protože k ní patří. Nález tohoto významu z historického hlediska je pro nás však první a o to víc nás zaujal," uzavřel Martin Zeman.