„Jejich příběhy jsou složité a různé. Je jednoduché někoho šmahem odsoudit. To je ale velmi povrchní,“ říká Ondřej Čalovka.

Upozorňuje, že mezi návykové nepatří pouze nelegální drogy. „Jde i o legální látky jako alkohol a cigarety, které společnosti přináší nejvyšší náklady. Čtvrtina populace kouří, milion lidí pije a má s ním potíže. Podkrkonošský region není výjimkou,“ vysvětluje sociální pracovník.

Nejčastěji se prý setkává s uživateli marihuany nebo pervitinu. „Má to souvislost s polskými hranicemi, odkud se dováží léky. Z nich se pervitin vyrábí a je snadno dostupný,“ myslí si Čalovka.

To potvrzují i policisté. „V Polsku si lze stále nakoupit léky, které se využívají k výrobě pervitinu,“ říká vrchní komisař Policie ČR v Trutnov Pavel Horný.



UŽÍVEJ, ABYS CO NEJMÉNĚ UBLIŽOVAL
close Ondřej Čalovka už 15 let působí jako sociální pracovní trutnovského centra RIAPS. info Zdroj: Deník/Jaroslav Pich zoom_in Pervitin lidé užívají pomocí injekcí. Závislí ho i šňupou, kouří či polykají v kapslích.

Díky nízkoprahové službě, kterou trutnovský RIAPS poskytuje, se i mezi uživatele drog dostává zdravotní ošetření. „Někteří z klientů by do nemocnice nešli. Nám nemusí sdělovat ani jméno, registrujeme je pod kódem,“ vysvětluje Ondřej Čalovka.

Sociální pracovníci a zdravotníci mezi klienty rozdělují čisté stříkačky, zdravotnický materiál, klienty také testují na žloutenku a jiné nemoci. „Když budeme lidem tvrdošíjně opakovat, že neexistuje, aby brali drogy, brát budou stále a už je neuvidíme. Abstinence je ideální, ale kdo se pro drogy rozhodne, měl by je užívat tak, aby si co nejméně ubližoval a neohrožoval okolí,“ upozorňuje sociální pracovník z Trutnova.

Například za léčbu žloutenky typu C u jednoho závislého stát zaplatí až 400 tisíc korun. I proto je prevence ideálnější variantou.

CESTA ZE ZÁVISLOSTI EXISTUJE VŽDY
Pracovníci Regionálního institutu ambulantních psychosociálních služeb (RIAPS) závislé lidi, ale i třeba rodiče mladých uživatelů drog, učí, jak žít. Zdůrazňují rozdíly mezi životem na drogách a bez nich.

„Nejdůležitější je rozhodnutí pro změnu. Zprostředkováváme pobyt v léčebně, učíme, na co se lidé mají připravit. Důležité je i následné udržování změny. Aby člověk nespadl zpět,“ vysvětluje Čalovka.

Naděje na život bez drog podle zkušeného sociálního pracovníka existuje vždy. Příkladem je jeden z klientů trutnovského centra, který se do běžného života vrátil po 15 letech těžké závislosti.

„Teď funguje v jiném městě, daří se mu, drogy nebere. Klient pracuje, je zapojený do společnost a v podstatě se mu daří,“ říká Čalovka. „Drogy často bývají životní epizodou, pak leckoho přestanou bavit. Důležité ale je, aby si závislý nenabral obrovské dluhy a nespadl do velkých zdravotních potíží,“ dodává.