Kdybychom si před dvěma lety představili, že součástí denní rutiny budou respirátory nebo antigenní testy, zřejmě bychom nevěřili. Situace se ale za tu dobu změnila. Strach z nemoci dávno vystřídala frustrace a zprávám o covidu už se řada lidí obloukem vyhýbá.

Nejinak je tomu u Mirky Červinkové, která je ředitelkou Centra Orion v Rychnově nad Kněžnou. „Situace loni byla podstatně lepší, spojovala nás. Všichni se báli těžké nemoci, lidé drželi víc při sobě a snažili se,“ porovnává atmosféru posledních dvou let.

Připomněla, že před dvěma lety lidé šili roušky a pomáhali si například i s nákupy.

„Teď už jsou lidé hodně vyčerpaní. Ne tak, že by je zasáhl samotný covid, jako to, že proticovidová opatření trvají dlouho, jsou nepřehledná a vstoupilo do toho očkování,“ myslí si 54letá Červinková.

Ovšem Jan Souček z Trutnova má s covidem osobní zkušenost. Nemoc zasáhla jeho i manželku.

„Není to nic příjemného a nikomu bych to nepřál. Jako pacient s trvale zavedenou tracheostomií můžu být rád, že jsem to ustál bez plicní ventilace, ač to nebylo jednoduché se z toho dostat,“ prozradil svůj příběh 42letý řidič.

Jeho žena se léčila ještě tři týdny po prodělané nemoci.

Ilustrační foto
HLASUJTE: Lyžujete? Který skiareál ve východních Čechách je váš nejoblíbenější?

Ze začátku byl proti vakcíně, nyní už jsou ale raději všichni v rodině očkovaní.

„A jsem rád, že jsem to podstoupil. O těch, co to stále bojkotují, si myslím své,“ pozvedl obočí Souček.

Ředitelce Centra Orion naopak vadí, že se společnost rozdělila na dva vyhraněné tábory – očkované a neočkovaných. „Rozházelo to i některé rodiny,“ povzdechla si.

„My máme téměř všechny klienty neočkované, kvůli zdravotnímu stavu. Pracovníků máme očkovaných polovinu a co mám informace, říkají, že tady máme oázu klidu. V některých organizacích se koukají na neočkované skrz prsty a ptají se jich, kdy dají výpověď. Musím zaklepat, že tady je to zatím v klidu,“ uvedla Mirka Červinková.

S rozdělováním lidí nesouhlasí ani Pavel Frydrych z Police nad Metují. „Nelíbí se mi tohle škatulkování a zdá se mi, že ještě víc společnost rozděluje na ty správné a nesprávné,“ sdělil čtyřiačtyřicetiletý muž.

A kde lidé z kraje hledají ověřené informace? To je různé, hodně záleží na věku a na povolání. Studentka gymnázia Michaela Tachas z Jičína v poslední době prý informace o covidu už vůbec nesleduje.

„Pravidla a opatření se mění tak často, že už člověk neví, čemu věřit a na co se spolehnout. V tomto ohledu mi nejvíc vyhovovalo, jak o covidu informoval Dominik Feri na svém Instagramu,“ pochválila bývalého poslance TOP 09. „Všechno jsme se jasně a stručně dozvěděli při listování v aplikaci.“

Ilustrační foto
Počty nakažených v Královéhradeckém kraji trhají rekordy

Ředitel Muzea papírových modelů Pavel Frydrych čerpá informace kvůli své práci hlavně z oficiálních stránek vlády nebo krajské hygieny a Ministerstva zdravotnictví.

„A když se v tom nedokážu vyznat, hlavně kvůli pravidlům pro návštěvníky našeho muzea, tak se obracím na covid linku Ministerstva kultury.“

Osmnáctiletá studentka z Jičína má brigádu v kavárně, kde jí vždycky řeknou, co přesně má dodržovat a kontrolovat. „Sama jsem očkovaná, takže mohu bez starostí chodit na kulturní akce a do restaurací. Ve škole nás pravidelně testují, takže i tahle starost mi odpadá,“ dodala Michaela Tachas.

Jan Souček už informace o covidu raději moc nevyhledává. „Na situaci kolem covidu už nahlížím trošku s nadhledem, neboť veškerá mediální masáž od našich politiků je už celkem přes čáru. Sami už nevědí kudy kam, co by nařídili, zakázali a naopak povolili,“ byl nekompromisní a hned navrhl nová opatření. „Z mého pohledu bych už povolil sundat roušky v uzavřených prostorách, aby lidé získávali svoji přirozenou imunitu, kterou jsme tímto hadrem na puse již ztratili.“