Na dvou hektarech vyroste nový návštěvnický okruh s cestami, které rozšíří prostor zahrady. Safari Park už má vymyšlené, jaký druh tučňáků by choval, jak bude vypadat jejich prostor i jak velký bazén budou potřebovat. Klíčové bude zajistit dokonalé čistící technologie a velmi výkonnou filtraci. Zástupci zoo potvrdili, že tučňáky ve Dvoře Králové ještě nikdy v historii nechovali. Zaměřit se chtějí na tučňáka brýlového, který je jediným druhem, hnízdícím na pobřeží jižní Afriky. Obvykle měří kolem 60 centimetrů a váží 2 až 4,5 kilogramu.
Vybudování nové říše tučňáků by přišlo na řadu ve třetí, finální etapě velkého projektu expozic jihozápadní Afriky. Vyrůst by mohla do dvou let. Oddálit ji může negativní ekonomická situace. Realizaci by naopak výrazně posunulo dopředu schválení společného přeshraničního projektu s polskou Zoo Opole. Rozhodovat se má o něm v září.

Areál bývalé slévárny byl postupně zbourán v letech 2016 - 2019, zůstala po něm jen modelárna přesného lití.
Plameňáci a francouzská zahrada
První stavební etapa expozic jihozápadní Afriky v Safari Parku Dvůr Králové začala 18. května, potrvá 10 měsíců a přinese především vybudování infrastruktury, inženýrských sítí, nového občerstvení a voliér pro plameňáky. „První etapa bude stát 36 milionů korun a budeme ji financovat pomocí úvěru. Do provozního hospodaření se tato investice nepromítne,“ řekl předseda správní rady zoo Petr Kubát.
Nové objekty budou po dokončení jednotlivých etap přístupné veřejnosti. Návštěvníci to poznají už příští rok na jaře, kdy se do nového prostoru přesunou od Neumannovy vily plameňáci. Jejich voliéru s velkým a malým jezírkem doplní speciální chodba s pozorovatelnou, odkud je lidé budou sledovat, aniž by je rušili. Místo za vilou, kde plameňáci v současnosti sídlí, chce safari park proměnit ve francouzskou zahradu.
Antilopy, mrchožrouti
„Ve druhé etapě dojde k rozšíření výběhu antilop, vybudování výběhu pro hyeny a voliér pro ptáky. Mělo by jít o africké dravce a mrchožrouty. Další částí bude voliéra pro pelikány,“ upřesnil Jan Povolný, vedoucí oddělení investic královédvorské zoo.

Třetí etapa má přinést nejatraktivnější část, areál tučňáků. „Vybudovali bychom bazén s kruhovým půdorysem o průměrů 10 metrů a hloubce 2 metry. Voda se v něm musí dokonale filtrovat a zůstat čirá. Čistící technologie musí být dokonalé. Tučňáci totiž mají velice neúčinné trávicí ústrojí,“ vysvětlil Povolný. „Bazén musí být konstruován tak, aby v něm voda nikdy nezamrzla. Když se tučňák dostane pod led, tak se utopí,“ upozornil.
Podle vedoucího investic by dvorská zoo chtěla mít 10 až 20 tučňáků. Odkud budou, o tom rozhodne kurátor Euroasijské asociace zoologických zahrad a akvárií. Velkou inspirací v chovu tučňáků jsou pro zoology ze Dvora Králové polské zahrady. „Poláci jsou v chovu tučňáků velice šikovní,“ připomněl Jan Povolný.
Jak rychle půjde přetavit plány ve skutečnost, dost podstatně napoví úspěšnost v česko-polském dotačním programu. „Na tom hodně záleží realizace této třetí etapy. Budeme strašně rádi, pokud společný projekt se Zoo Opole bude úspěšný,“ dodal vedoucí investic.
