„Považuji za velmi důležité, aby materiál z uhynulých zvířat dál sloužil k vědeckým a poznávacím účelům,“ vysvětluje ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas. „Ostatky Sudána i Suniho mají jak velkou vědeckou, tak obrovskou symbolickou hodnotu. Proto jsme velmi stáli o to, abychom je mohli dopravit zpátky do České republiky a v budoucnu představit veřejnosti,“ říká Rabas.
Je práce s ostatky zvířat ve Dvoře Králové dlouhodobá?
Ve Dvoře Králové fungoval Ústav ochrany genofondu, který založil Josef Vágner. Když zvíře uhynulo, tak se zjišťovala nejen příčina úhynu, ale také jsme se snažili, aby se z něj co nejvíce zachovalo, protože se často jednalo o velmi cenná zvířata. Vytvářely se proto histologické preparáty, kostry, zachovávaly se kůže. Byla z toho velká sbírka, která skončila v Národním muzeu. Nyní se k tomu svým způsobem vracíme. Krajský úřad jako zřizovatel na náš návrh v loňském roce založil výzkumný ústav. Je to veřejná vědecká organizace, která by nám měla pomoct v našich odborných projektech v Africe. To je svým způsobem náhrada za výzkumák, který tady fungoval před třiceti lety.
Kam kostry směřují?
Snažíme se, aby se ze zvířat, která skončí svůj život, co nejvíce využilo pro odborné a vzdělávací účely. Preparáty končí v největších světových muzeích, některé putují do Národního muzea. Kostry ze Dvora Králové zamířily do Austrálie, Číny, Ameriky, Španělska. To považuji za velmi důležité, aby materiál z uhynulých zvířat dál sloužil k vědeckým a poznávacím účelům. Například kostra geparda putovala do Austrálie. Do jedné z nejvýznamnějších muzejních institucí světa, do Smithsonian Institute ve Washingtonu, jsme věnovali kostru jednoho z posledních severních bílých nosorožců, který žil ve Dvoře Králové, samice jménem Nola.
Jaké máte záměry s ostatky nosorožce Sudána?
Před několika měsíci jeho ostatky dorazily do ČR. Chceme z něj postavit kostru a představit ji veřejnosti, stejně tak ze Suniho. To je první mládě nosorožce bílého severního, narozené v péči člověka. Dvůr Králové je jediný, který tyto nosorožce rozmnožil, a Suni byl první, který se narodil. Kůže ze Sudána by měla být použita na dermoplastický preparát, o který má zájem Keňa. Náš záměr je, aby kostry obou nosorožců zůstaly v Česku a vycpanina putovala zpátky do Keni.
Kostru Sudána byste vystavili ve Dvoře Králové?
Říkali jsme si, že bychom nejdříve udělali výstavu v republice. Obrátíme se na významné instituce jako Národní nebo Moravské muzeum, jestli by měly zájem podílet se na výstavě, a využili bychom případně jejich prostory. Poté by kostra Sudána skončila u nás v safari parku.
