V Radči u Úpice začal samosběr muchovníku olšolistého. Plody se velmi podobají borůvkám, lidé si je můžou natrhat na dvou hektarech Ekofarmy Bormato. Přes tři tisíce keřů roste na louce za lesem nad Radčí. Plody jsou plné vitamínů. S oblibou je využívali indiáni v Kanadě, proto se jim říká indiánské borůvky. Zájemci je můžou přijet sbírat do 20. července. Litr stojí padesát korun. Loni jich lidé natrhali při samosběru zhruba 900 kilo, před sedmi lety dokonce pět tun. Výhodou je, že rostou vysoko nad zemí a na rozdíl od klasických borůvek či jahod je lidé můžou sbírat pohodlně vestoje. Dělají se z nich džemy, koláče, kompoty, šťávy, ale také likéry či kořalky. Na přelomu srpna a září ještě probíhá sběr aronií (jeřabin). Ty mají rádi papoušci, jejich chovatelé si je nechávají objednávat po kilech.

"Ekologický sad v Radči jsme objevili před několika lety a od té doby sem jezdíme každoročně. Muchovník je dobrý, plný vitamínů. Kde jinde ho nasbírat než v bio sadu. Dáváme ho do mrazáku a jíme celý rok," přiblížil svoje zkušenosti pan Josef z Prahy, který je v červenci s rodinou v Petříkovicích u Trutnova.

Hana Volfová, primářka gastroenterologie Městské nemocnice Dvůr Králové nad Labem.
Ideální je jíst to, co vyrostlo na naší zahrádce, říká gastroenteroložka Volfová

Muchovník je původní rostlina kanadských prérií, v Kanadě se pěstuje v mnoha odrůdách na plantážích. Plody muchovníků patřily k oblíbené potravě původních obyvatel Kanady. "Každý, kdo přijde do sadu, si myslí, že to jsou borůvky. Botanicky to ale s borůvkou nemá nic společného. Říká se tomu indiánská borůvka. Indiáni v Kanadě je sušili a v zimě si vylepšovali stravu," vysvětlil jeden z majitelů Ekosadu Bormato Antonín Šlechta.

Původně měli 3600 keřů muchovníku, nyní jich je o trochu méně. Všechny rostliny mají původ v Kanadě. "Máme čtyři ovocné odrůdy muchovníku, Northline, Smoky, Martin a Thiessen. Každá chutná trochu jinak. Liší se jak chutí, tak velikostí plodu. Kdo přijde poprvé, tak rozdíl skoro nepozná," řekl Šlechta.

Ředitel ZŠ Úpice-Lány Petr Kalousek odchází předčasně do důchodu.
Úpice přišla o oblíbeného ředitele školy. Došel mu benzín, semlela ho inkluze

Keře muchovníků dorůstají dvou až pěti metrů. Plody obsahují vitamíny C a B2, karoten, vlákniny organické kyseliny, cukr a zejména antioxidační látky, které likvidují volné radikály a přispívají tím k prevenci nádorových a srdečních onemocnění, Alzheimerovy choroby, mozkových příhod, šedého zákalu, artritidy a dalších chronických chorob.

"Plody se rychle otlačí, proto se musí rychle zpracovat nebo zamrazit," dodal.

Antonín Šlechta s Markem Linhartem se začali zabývat myšlenkou založit ekologický sad v roce 2002. Na muchovník narazili na internetu a zaujal je. Sehnali pozemek a pustili se do díla. Z Kanady objednali dva tisíce rostlin, z nich jim dalších 1600 namnožila firma v Olomouci. V roce 2004 vysadili první keře.

Nová budova Věznice Odolov za 13,5 milionu korun poskytne místo třiceti odsouzeným, je složená z šestnácti propojených obytných buněk.
Vězni na Odolově budou bydlet v nových buňkách. Se sprchou, záchodem a kuchyňkou

"Na začátku jsme měli představy, které byly až naivní. O sadaření ani muchovníku jsme nic nevěděli, všechno jsme se učili za běhu. Narazili jsme na spoustu technických, obchodních a administrativních složitostí, vysloveně jsme se v tom utopili. Vybrali jsme si linii pěstitelství, do zpracování jsme se nepustili," nastínil jejich cestu. "Ale jsme spokojení. Nelitujeme. Je to koníček, který je na přilepšenou. Už když jsme s farmou začínali, tak jsme si říkali, že aspoň budeme mít v penzi co dělat," pousmál se Šlechta.

Pěstování muchovníku a aronie se věnují po práci. Antonín Šlechta šéfuje společnosti Voda Červený Kostelec, Marek Linhart pracuje v trutnovské firmě TE Connectivity.

Jejich ekofarmu zkoumali studenti Mendelovy univerzita v Brně, vyhledávají ji i frutariáni. "Zaznamenali jsme případ, kdy muž odmítl jíst s rodinou běžné jídlo a nechtěl s nimi dokonce ani sedět u jednoho stolu. Ke stolu se vrátil, až když to hrozilo rozvodem," přidal historku spolumajitel ekofarmy v Radči.

První ředitel úpické hvězdárny Vladimír Mlejnek. Byl to amatérský astronom z Hradce Králové, kde pracoval jako bankovní úředník.
Naplní myšlenku zakladatele? V Úpici vznikne originální pozorovací centrum