„Je to jednoduché. Stále jenom opravujeme a zaděláváme díry, na pořádné rekonstrukce silnic ale nejsou peníze. Celkově je silniční síť v zanedbaném stavu a zimy to vždy ukážou v plné nahotě. Do větších oprav živičných povrchů se věnují minimální prostředky, 90 procent povrchů je na hraně nebo za hranou životnosti a výtluků bude čím dál víc,“ podotkl provozní náměstek Správy a údržby silnic Pardubického kraje Václav Ouhrabka.

K zlosti především je, že lepší je nyní často radši použít kdejakou okresku, než riskovat kličkování v ementálu hlavních tahů. A to často i v případech, že nový asfalt na těchto nových silnicích leží sotva pár let.

Kde se stala chyba? Stlačování ceny při stavebních zakázkách nutí firmy co nejvíc šetřit a šidit. „Když je záruka na nový asfaltový koberec tři roky, udělají ho firmy tak, aby vydržel právě tuto dobu, pak se začne drolit,“ upozornil Ouhrabka.

Záruční doby bývají právě zmíněné tři roky, na mosty pět. Většina výtluků však nemusí mít příčinu ve špatném asfaltu. Vrchní koberec je silný pět centimetrů, ale podkladní vrstvy mají tloušťku kolem 60 centimetrů. Do podloží nevidíte, připomínají silničáři. A při většině oprav se mění právě jen asfaltový koberec.

„To je právě jeden z důvodů, proč 20 let staré okresky bývají nyní mnohdy v lepším stavu než hlavní silnice. Jednak je na nich menší provoz, který povrch tolik nezatěžuje, jednak podloží těchto vedlejších silnic mohlo být kvalitněji provedené,“ dodal Ouhrabka.

Peníze na opravy výtluků přitom nejsou. Pardubičtí krajští cestáři očekávají, že je jen zimní údržba, jako pluhování a solení, přijde jen na vedlejších silnicích na 160 milionů korun a bude nejhorší za 15 až 20 let. Podobně hovoří i silničáři v Královéhradeckém kraji. Peníze utracené v zimě pak budou o to víc chybět v létě na záplaty.

Silnice jsou zimou poškozené plošně po celém regionu, na vytvoření díry v silnici někdy stačí i jen jeden den. Silničáři se proto snaží výtluky opravovat takzvanou studenou směsí, současné teplé počasí umožnilo dokonce na některá místa vyjet s klasickou teplou směsí, která je třikrát levnější a přitom déle vydrží. Horká obalovaná asfaltová směs totiž v mrazu nedrží a drolí se. Tam, kde není možné, už kvůli časovému vypětí, rychle opravit výtluk ani studenou směsí, řidiče na nebezpečí musí upozornit aspoň výstražnou cedulí. S hlavními opravami silničáři začnou ale až na jaře.

S odškodněním od cestářů by řidiči, kterým výmol poškodí auto, neměli příliš počítat. Platí obecná poučka, že na peníze má motorista nárok jen v případě, že vjede do nečekané díry na jinak dobré silnici. Nejlepší je obrátit se nejprve na policisty a nehodu fotograficky zdokumentovat. „Za poslední dva měsíce dostala krajská správa silnic čtrnáct žádostí. Z nich byly tři vyřízeny kladně a tři zamítnuty,“ uvedl mluvčí krajského úřadu Jiří Hošna.