„Lidé by měli zůstat i v pokročilém věku činní. Chtěl bych svými aktivitami okolí inspirovat k tomu, aby se lidé stále zajímali a snažili si vytvořit vlastní názory na společnost,“ říká úpický patriot Emil Lacina.

Hodiny dokáže chytat ryby u Úpy před svým domem, snaží se radnici poukazovat na nedostatky, které podkrkonošské město tíží. Zároveň se nabízí řešení. K veřejnému dění se pravidelně vyjadřuje. „Úpickému starostovi stále posílám nějaké své připomínky a nápady, kterými by se mohlo zlepšit dění ve městě,“ říká.

OTRAVOVAL MAJITELE, AŽ ZÍSKAL PRVNÍ ZÁMEK
Už padesát let Emil Lacina sbírá také visací zámky. Zaujmou už při vstupu do Lacinova bytu. Visí tu více než 400 exemplářů. Mají různé velikosti i různé styly odemykání od klasického klíče přes číselné kombinace.

„Nikdy jsem se o zámky vlastně nijak zvlášť nezajímal. Vyhlédl jsem si jeden asi před padesáti lety a majitele jsem tak dlouho přemlouval a otravoval, až mi ho dal. Nebylo to ode mě tehdy asi úplně čestné, ale tím se odstartovala tato má záliba,“ vzpomíná stále energický muž.

Jeho byt je plný autorových výtvorů. Na skříni má šikovný senior vlastnoručně vyřezanou dřevěnou chaloupku, na stěně má zase pověšené vlastní obrazy. Visací zámky má připevněné v předsíni na stěně díky suchým zipům na několika tabulích z koberce.

KOVÁŘŮV SKVOST SE ŠROUBEM
„Spočítané je nemám. Vždycky je tak přelétnu a vynásobím jednotlivé nástěnky,“ směje se Emil Lacina. „Kódy mám napsané pod číslem v sešitě a kdokoliv je vlastně může použít. Všechny jsou funkční, k některým jsem si dělal klíčky i sám. Zámek jsem rozdělal a pak zase zanýtoval. Vůbec to není poznat,“ doplňuje Lacina.

Některé ze starších zámků dostával od známých i přátel. Ty novější zase kupoval. „Moderních zámků už mnoho není, všechny jsou víceméně takové stejné čínské typy, které jsou teď všude. Ty první byly skvosty, úžasná kovařina, kterou kováři vymýšleli na míru. Ovládají se díky šroubu, který uvolňuje nebo zavírá klapky,“ ukazuje pětaosmdesátiletý senior.