Vyskytuje se tady celá řada dalších ptačích druhů, které dělají z jezera významnou ornitologickou lokalitu. V jezeře žijí i hroši, nejnebezpečnější africká zvířata.

Etiopie ale není místem pro safari, vzhledem k zemědělskému charakteru země je tu typická africká fauna vzácná. V zemědělství pracuje až 85% populace, což svědčí nejen o vysokém podílu zemědělsky využívané krajiny, ale také o nízké efektivitě tohoto odvětví. Ve snaze o vyšší produkci místní hospodáři v posledních 20 – 30 letech odlesnili velké plochy půdy nad jezerem a v posledních letech navíc zatěžují půdu umělými hnojivy, která dostávají od různých humanitárních organizací, aniž by je ovšem uměli používat.

Výsledkem intenzifikace zemědělství v okolí jezera Awassa v posledních letech je tak ohromná eroze. Při deštích se do jezera splavují stovky tun půdy, místy navíc kontaminované umělými hnojivy. Výsledkem je trojitá katastrofa, úbytek půdy, destrukce krajiny a zanášení jezera. Větší část úterý jsme strávili v regionu Awassa Zuriya (Awassa – okolí) s Janem Svitálkem z místního Člověka v tísni, který má na starosti projekty protierozních opatření a zásobování vodou.

Z lesní školky, kterou organizace zřídila na břehu jezera, byly v letech 2008 – 2010 zásobovány sazenicemi moringy olejodárné, olivovníku a akácií dvě místní komunity, které se na odlesněných svazích pustily do výsadby nových porostů. Nyní bude v projektu pokračovat brněnská Mendelova univerzita. Snad si domorodci na hantec zvyknou. Středa patřila návštěvě vodních vrtů v Alabě a návratu do Addis Abeby.

ČÁST 1: Etiopský deník Robina Böhnische: V africké zemi se realizují

ČÁST 2: Etiopský deník Robina Böhnische: Cesta z města? Připomíná slalom

ČÁST 3: Etiopský deník Robina Böhnische: Češi zde postavili už šestnáct škol a pracují na dalších