Kliknutím zvětšíteUdálost je pro chovatele o to radostnější, že chov těchto zvířat v lidské péči sužuje nedostatek chovných samců. Také Dvůr Králové o získání otce obou mláďat vyjednával několik let.
Chov hrošíků liberijských ve Dvoře Králové má slavnou tradici. Začal v roce 1972. První mládě, samce Viktora, se povedlo odchovat 17. února 1978. Šlo vůbec o první odchov hrošíka v zemi. Od té doby se narodilo ve Dvoře Králové 20 mláďat, včetně vůbec toho prvního v tehdejším Československu. Nyní ve Dvoře Králové žije šest hrošíků liberijských, tři samci a tři samice. To je, stejně jako u hrochů, největší skupina mezi českými a slovenskými zoo.
Chovnou skupinu kromě Wamburuhtuha a Malayi tvoří ještě druhá chovná samice Tanquey s mládětem a její jedenačtyřicetiletá matka Tana. Obě dvě se narodily ve Dvoře Králové a Tana patří mezi nejstarší hrošíky na světě.
Dvorský safari park nyní opravuje ve svém areálu pavilon pro hrošíky. Všech šest hrošíků nyní dočasně obývá prostor nové karantény nedaleko Neumannovy vily. Čekají, až jejich pavilon v klasické části areálu projde generální opravou.
"Bude to jeden z našich symbolických dárků návštěvníkům k 75. narozeninám zahrady. Hrošíkům ale jistě udělá stejnou radost. Obě mláďata v něm bude možné pozorovat lépe než kdy dřív," uvedl ředitel Safari Parku Dvůr Králové Přemysl Rabas. Během rekonstrukce se hrošíkům zvětší venkovní výběhy, které zkrášlí i nová výsadba. Větší budou také všechny bazény. Kompletní obměny se dočká rovněž veškeré vnitřní vybavení včetně zázemí. Hotovo bude v průběhu jara.
"Hrošíky rozmnožujeme po patnácti letech. Evropský chov stagnoval a bylo složité vytvořit vhodné chovné páry. Problém byl zejména v nedostatku chovných samců," popisuje zoolog Jiří Hrubý. Již druhý narozený samec za necelého půl roku proto znamená úspěch. Umocňuje ho fakt, že v zahradách na celém světě se za poslední rok narodilo jen 12 hrošíků. Ačkoli je Malaya matkou poprvé, celou situaci zvládá v klidu a mláděti věnuje náležitou péči. Ošetřovatelé do odchovu nijak nezasahují.
Rozmnožování těchto sudokopytníků v lidské péči je přitom stále důležitější, protože jich v jejich divoké domovině rychle ubývá. Na vině jsou lov i úbytek přirozeného prostředí.
Malaya se narodila před šesti lety v Gaia Zoo v Nizozemí. Také otec, 17letý samec Wamburuhtuh řečený Valda, pochází z Holandska. Do Dvora Králové přišel na začátku roku 2020 z Rotterdamu. Jeho příchod byl výsledkem několikaletých jednání s evropskou koordinátorkou chovu.
Každé ze zvířat musí obývat vlastní stáj, protože hrošíci jsou striktní samotáři. Snesou se jen během pár dnů říje. Tu musejí ošetřovatelé bezchybně vypozorovat, jinak by hrozilo, že se zvířata navzájem i smrtelně zraní.
Hrošík liberijský
Hrošík liberijský je výrazně menší příbuzný hrocha obojživelného. Liší se od nich nejen vzrůstem, ale i chováním. Hrošíci jsou samotáři, kteří jsou s ohledem na svůj pralesní život mnohem méně vázáni na vodu. Dovedou sice výborně plavat, ale preferují spíše mělčí nádržky a bahenní jámy, v nichž odpočívají mezi pochůzkami po rozsáhlém pralesním teritoriu. To si označují, podobně jako hroch, rozmetáním trusu krátkým ocáskem.
Přes den se v přírodě hrošík neúnavně toulá pralesem ve snaze najít dostatek potravy. Na rozdíl od hrochů bývá aktivní i ve dne. Jejich citlivou kůži totiž chrání stín pralesa. Přesto jsou aktivnější za soumraku a v noci. Jejich stavy v přírodě západní Afriky stále klesají především v důsledku úbytku přirozeného prostředí. Druh je proto vedený jako ohrožený. Evropský chov trpí nedostatkem vhodných chovných samců.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
