Dvaadvacetiletá Nikola z jižních Čech by si nikdy nepřipustila, že se něco takového může stát i jí. Když se seznámila s o patnáct let starším Mirkem, připadal jí okouzlující a dokonalý. Dnes ale její život připomíná scény z amerického thrilleru. I rok a půl po rozchodu ji totiž Mirek stále pronásleduje.
Nepomohlo ani to, že se přestěhovala do Prahy. Už po týdnu se objevil před dveřmi a prosil, ať se k němu vrátí.

Dnes několikrát týdně obchází kolem jejího domu, aby ji viděl. Posílá esemesky, květiny, tvrdí, že je na dně. „Stává se, že vyjdu z výtahu a on tam stojí. Nebo najdu přede dveřmi plyšového medvěda. Začalo mě to děsit. Věděl všechno. Zjistil si, jak trávím volný čas, dokonce se přihlásil na volnou pozici do naší společnosti se slovy: Až budeme zase spolu, bude fajn, že budeme v jedné firmě,“ popisuje dívka.

„Pozdravuj naši babičku a jak se má náš pejsek?“ přivlastňoval si v dopisech členy rodiny, která nikdy nebyla jeho. Na Vánoce byla chodba před Nikoliným bytem plná svíček a dárků. „Matka chtěla, abych šla na policii. To ale nechci. Jednou ho to přejít musí,“ uzavírá Nikola. Mirek při posledním kontaktu seděl na prahu jejího bytu a ťukal na dveře, že s ní musí mluvit.

Pronásledování není zločin

To, co se stalo Nikole, má odborný název: stalking, neboli nebezpečné pronásledování. V Česku dosud neexistuje legální cesta, jak proti agresorovi – stalkerovi zasáhnout. Pronásledování ale nekončí vždy jen nechtěnými svíčkami a traumatem. Stalking v Česku už má i svoji oběť.

Třiadvacetiletou úřednici z pražského letiště Michaelu Malinkou nakonec zavraždil její kolega a pronásledovatel Petr Hanuš. Oběť si několikrát stěžovala, policisté nařídili stalkerovi odstup. Ten jej ale nedodržel a nakonec svoji oběť u schránek ve vchodu domu, kde bydlela, umlátil větví. Pražský městský soud ho poslal za vraždu na 15 let do vězení.

Stalking by se brzy měl stát trestným činem. Návrh zákona připravili již v roce 2004 odborníci z Bílého kruhu bezpečí (BKB), který pomáhá obětem trestných činů a zabývá se jejich ochranou. „Podporuje aktivity ministerstva spravedlnosti, které směřují k právní úpravě stalkingu a posílení ochrany pronásledovaných osob. Analyzovali jsme podklady ze zahraničí, jakož i vlastní poznatky z poraden pro oběti trestných činů, a navrhli zavedení stalkingu jako nebezpečného pronásledování či slídění do našeho právního řádu,“ řekl Deníku dobrovolný poradce Bílého kruhu bezpečí soudce Tomáš Durdík.

Potřebu nového zákona ukazuje především praxe. „Obětí stalkingu markantně přibývá,“ míní Durdík. Přesná čísla ovšem chybí. Protože není stalking trestným činem, není nikde ani evidován. „Pronásledovaný je bezmocný a nemá šanci pronásledování čelit. Bylo by to jiné, kdyby se pronásledování stalo trestným činem,“ přivítala by nový paragraf Petra Toušková z pardubického intervenčního centra.

Za stalking až tři roky

Ministerstvo spravedlnosti má už připraveno paragrafové znění zákona. Zákon potrestá odnětím svobody na šest měsíců až tři roky pachatele, který bude svoji oběť psychicky nebo fyzicky tyranizovat. Zákon bere ohled na konstatování psychologů, kteří jednoznačně tvrdí, že stalking je pro oběť velmi nebezpečný.

„Patologické pronásledování podle zjištění psychologů ovlivňuje všechny aspekty života oběti a způsobuje strach z náhodného napadení, ztrátu důvěry ve společnost a justiční systém, dlouhodobý emoční stres a může vyústit v závažné psychické, ale i psychosomatické reakce. Téměř vždy je přítomen pocit ztráty osobního bezpečí, přetrvávající pocit stresu, zvýšené bdělosti a ostražitosti,“ uvedla Zuzana Steinerová, tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti.