Rekonstrukci iniciovalo Středisko ekologické výchovy SEVER, které objekt v roce 2002 odkoupilo od církve. „Letos uplyne 300 let od první písemné zmínky o maršovské faře. Jsme velmi rádi, že po letech chátrání se fara právě v roce, kdy si toto výročí připomínáme, vrací do života. Dříve "chudá děvečka", jak v roce 1840 charakterizuje faru farář Zwinger, se proměnila v moderní ekocentrum a jak doufáme, i v nové centrum společenského života v Horním Maršově," říká Hana Kulichová ze SEVERu.

Nejdřív ne, pak ano

Nechybělo přitom mnoho a sobotní slavnostní zahájení se vůbec konat nemuselo. „Budovu jsme tenkrát obhlíželi delší dobu. Zájemců ale bylo víc a z diecéze nám naznačili, že zřejmě neuspějeme. Tak jsme záměr něco tu budovat opustili. Ale po roce se znovu ozvali s tím, jestli náš zájem trvá. Následoval odkup a získávání menších částek na drobnější opravy. V roce 2009 jsme ale uspěli se žádostí o dotaci a tím se rekonstrukce výrazně pohnula. V podstatě až do dnešní podoby. Celkové náklady se vyšplhaly přes 37 milionů," vzpomíná Hana Kulichová.

Fara, resp. Dům obnovy tradic, ekologie a kultury (DOTEK) nyní začne celoročně poskytovat zázemí pro odborné semináře pro dospělé, výukové programy pro školy či společenské a kulturní akce pro veřejnost. Včetně ubytování a stravování ve vlastní jídelně (částečně v biokvalitě a s využitím místních produktů). Funguje zde i Informační centrum pro návštěvníky hor a v dalších měsících bude postupně dokončována interaktivní expozice s názvem Fara na Dotek. „Součástí areálu je i zahrada a dětské hiště, takže bychom rádi, aby to tu sloužilo i jako komunitní centrum, například pro maminky s dětmi," dodává Hana Kulichová.

Prohlídky i divadlo

Pro návštěvníky fary byly v sobotu připraveny tři druhy prohlídek s průvodci po faře i okolí. A ve spojení se zmíněným festivalem Horní Maršov Otevřené Muzeum, došlo i na muziku, divadlo, výstavu a soutěžní přehlídku maršovských koláčů. Festival se tradičně koná v rámci dnů kulturního dědictví. „Každoročně zpřístupňuje technické a historické památky a místa se vždy snažíme oživit hudbou, tancem, divadlem, komentovanou prohlídkou nebo výstavou," říká organizátorka, Anna Klimešová.

„Fara měla jednu velkou výhodu, nebyla nikdy před tím výrazně přestavována. Zachovalo se tu hodně autentických prvků, jako kamenná dlažba, zajímavá je kolekce oken, secesních, klasicistních i barokních. Při navrhování rekonstrukce jsme se drželi záměru, aby ve staré části zůstalo co nejvíce prostoru pro samotnou činnost a bydlení, v přístavbě pak je především technické zázemí jako kuchyň, kotelna, šatna či toalety," informoval návštěvníky při jedné z prohlídek Miloslav Klimeš, který na projektu začal pracovat už před třinácti lety.