Bustu odhalili potomek šlechtického rodu Ernst Harrach, generální ředitel Národního muzea v Praze Michal Lukeš a předseda Společnosti Národního muzea Pavel Muchka. Zazněly přitom slavnostní fanfáry trubaček a trubačů Správy KRNAP. V úterý v 15 hodin se na Harrachovu počest rozezněly zvony kostelů v Krkonoších i Praze ve svatovítské katedrále nebo ve zvonici u pražského chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně.

„Stále a stále mě udivuje rozsah aktivit Jana Nepomuka Harracha, který právem náleží mezi největší české vlastence 19. století a skutečné podporovatele emancipačních snah českého národa. Ukázal se jako skvělý hospodář, předběhl svoji dobu i promyšlenou ochranou přírody,“ uvedl předseda Společnosti Národního muzea Pavel Muchka.

Předávání Ceny ředitele Správy Krkonošského národního parku 2018 ve Vrchlabí.
Jan Luštinec: Hrabě Harrach byl Evropan moderního střihu

„Harrachova busta má obrovský společenský význam, za ten hlavní ale považuji ten, že vytvořil most porozumění, jak dokazuje úspěch dobročinné sbírky. Silné spojení Krkonoš s Národním muzeem a s dalšími lidmi, pro které opravdové vlastenectví není prázdnou frází. Vlastenectví naplněné pokorou, porozuměním k druhým, pevnými mravními postoji, společenskou solidaritou a každodenní nezištnou prací, tak jak Jan Nepomuk po celý svůj život dokazoval,“ dodal Muchka.

Busta vznikla podle návrhu sochaře Bohumila Kafky z roku 1910, těsně po smrti hraběte Harracha. Až v letošním Roce Harrachů, který vyhlásil Národní památkový ústav, se busta dočkala realizace. Busta bude v Panteonu historické budovy Národního muzea do poloviny ledna 2024, poté bude vyzdvižena nad hlavní schodiště mezi ostatní osobnosti, které se o stavbu této pražské dominanty nejvíce zasloužily.

Prezident republiky Petr Pavel navštívil ve středu Vrchlabí.
KRNAP řešil s prezidentem vstupné do hor. Za Harracha to byly dva krejcary

„Hrabě Jan patřil k předním mecenášům Národního muzea a od roku 1890 až do své smrti byl přímo předsedou Společnosti Muzea Království českého. Péčí Pavla Muchka, předsedy Společnosti Národního muzea, emeritního ředitele Krkonošského muzea v Jilemnici Jana Luštince, vedení Národního muzea a s pomocí celé řady dárců tak byla napravena jedna historická nespravedlnost. Symbolicky se tak zakončil Rok Harrachů, vyhlášený Národním památkovým ústavem, a zároveň zahájil Krkonošský harrachovský rok. V roce 1904 Jan Nepomuk hrabě Harrach vyhlásil první krkonošskou rezervaci, předchůdce Krkonošského národního parku,“ připomněl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

V Krkonoších si tak budou hraběte Jana Harracha připomínat i v roce 2024, kdy to bude 120 let od vyhlášení první přírodní rezervace. Hrabě Harrach ji vyhlásil v roce 1904 na Strmé stráni v Labském dole. Krkonošský harrachovský rok především v režii Správy KRNAP příští rok přinese přednášky, výstavy, slavnostní odhalení podmaleb na skle v terénu KRNAP a vystoupení trubačů.

Jan Nepomuk František hrabě Harrach přijel v sobotu historickým vlakem na nádraží do Martinic v Krkonoších.
FOTO: Hrabě Harrach přijel do Jilemnice a Martinic, vítaly ho davy a ministr

Pavel Muchka, předseda Společnosti Národního muzea, při odhalení Harrachovy busty vyzdvihl přínos Jana Luštince, emeritního ředitele Krkonošského muzea v Jilemnici, který hraběte Harracha pro celou českou společnost znovu objevil a ukázal mimo jiné na jeho mimořádné zásluhy o základní české národní instituce a ochranu krkonošské přírody.

„Jan Luštinec nám byl inspirací a vzorem v našem konání při realizaci busty hraběte Jana. Ostatně on má na úspěchu dobročinné sbírky na odhalenou bustu zcela zásadní podíl,“ řekl Muchka.

Video o tom, jak vznikala busta, najdete na facebookovém profilu Národního muzea

Theodor Lokvenc v knize Toulky Krkonošskou minulostí uvádí, že 16. března 1904 vydalo c. k. místodržitelství v Praze výnos o ochraně krkonošské flóry a v témže roce Jan hrabě Harrach zřídil na Labské stěně první přírodní rezervaci v Krkonoších o rozloze 60,04 hektarů a zároveň dbal o ochranu kosodřeviny nad hranicí lesa. Pro tyto účely jmenoval zvláštního hajného, který také dohlížel na turistickým ruchem. Tato iniciativa i zmíněné legislativní opatření zvýšily zájem o ochranu přírody v Krkonoších.

Co řekl hrabě Harrach 12. listopadu 1908 na schůzi správního výboru Národního muzea: 

„Já najednou již vyslovil, že se cítím s naším Muzeem takřka jako jedno tělo, a již od počátku své veřejné působnosti při Matici české snažil jsem se, aby se Muzeum stalo chloubou národa a české naší vlasti. ….Vždy jsem se o to zasazoval, aby Muzeum Království českého stálo právě zde, na Václavském náměstí. Ač z počátku veliké byly obtíže myšlenku uskutečniti, přece se toho dosáhlo, jako též se podařilo ústav tento přivésti k nynějšímu skvělému rozkvětu. Uznání platných činitelů domácích i rovněž vřelé uznání ciziny je důkazem, že se nám vlastenecké dílo naše podařilo, ale za to děkuji především Vám, kteří jste o jeho uskutečnění tak obětavě pracovali. Láska a vděčnost Vaše jest také u mne pro Vás, považuji každého z Vás za přítele a prosím jen, abyste mi byli pomocí ve snaze o další rozkvět našeho Muzea. Přeji Muzeu zdar a budoucnosti jeho volám Sláva!“