Na sněhu leží svíčky, květiny a také dva „lahváče” Krakonoše. Tak to již druhý den vypadá na Hrádečku ve Vlčicích u chalupy bývalého prezidenta Václava Havla, jehož památku přicházejí uctít lidé nejen z Trutnova, ale i z širokého okolí.
Včera pěšky dorazila také skupinka zhruba třiceti školáků z asi tři kilometry vzdálených Mladých Buků. Stejně jako ostatní lidé, i oni položili na zem květiny a zapálili svíčky. „Vyrazili jsme s žáky druhého stupně, kteří o to měli zájem. A bylo jich docela hodně,” uvedla jedna z učitelek.
Lidé vyjadřují soustrast
Soustrast s odchodem Václava Havla, který právě na Hrádečku v neděli ve svých pětasedmdesáti letech zemřel, mohou lidé z regionu vyjádřit i zápisem do kondolenčních knih či archů, které připravily některé radnice.
Malé pietní místo tak například zřídili ve vestibulu městského úřadu v Trutnově. „Archy je možno podepisovat až do čtvrtka do 12 hodin. Poté je odešleme do Prahy na adresu Kanceláře Václava Havla,” podotkla Veronika Svobodová, vedoucí oddělení pro styk s veřejností. Kromě toho lidé již od nedělního večera nosili svíčky a květiny s fotografiemi ke Staré radnici na Krakonošově náměstí.
Také ve Vrchlabí připravila radnice kondolenční knihu, jež je umístěna v hale zámku, ve Dvoře Králové nad Labem ji do čtvrtka najdou zájemci na radnici. Ještě o den déle mohou knihu podepisovat obyvatelé Turnova a okolí. V textu mimo jiné stojí. „Václav Havel, obránce pravdy a lidských práv, filosof a dramatik, bude žít v našich srdcích. Čest jeho památce!”
Umístí na Hrádeček pamětní desku?
Prezident Václav Havel byl s trutnovským regionem spjat několik desetiletí. Jak včera uvedl historik Vladimír Wolf: „Těžko se mi o tom mluví, Havlova smrt mě zasáhla. Domnívám se, že v něm odešel člověk laskavý a mírný, který každého vyslechl. Myslím si, že s ním odešel kus historie tohoto kraje, což se mě jako patriota velice dotklo. Bylo by dobře, aby se na Hrádečku objevila časem pamětní deska, která by Havlův pobyt zde připomínala.”
Trutnovský historik se s bývalým prezidentem poznal v 60. letech v době, kdy koupil chalupu na Hrádečku. „Potřeboval tam provést nějaké opravy, a tak se objevil v muzeu, kde mu bývalý ředitel Vašíček doporučil architekta Maška,” vzpomínal Vladimír Wolf.
V Trutnově byl často
Václav Havel se pak v trutnovském muzeu objevoval často. „S ředitelem debatovali o filozofii, historii nebo o politice a já jsem zbožně naslouchal,” řekl Wolf, který si vzpomněl i na to, jak se byl s Havlem podívat na Krakonošově náměstí v den prvního výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy.
„Pak jsme se ještě několikrát potkali poté, co jsem byl z muzea vyhozen. Byl i u mě doma, když sháněl nějakou literaturu. Opatřil jsem mu také text Helsinského protokolu. Pak jsme se vídali zřídka. Když jsem s ním měl naposledy kontakt, tak mi StB vyhrožovala, že mě zničí i s rodinou,” podotkl Vladimír Wolf, který se s Václavem Havlem setkal i po roce 1990.
„Ať těsně po sametové revoluci, 27. ledna 1990, kdy hovořil na Krakonošové náměstí, během letních her na Hrádečku, nebo při jiných příležitostech.“ Jak Wolf dál připomněl, díky Havlově první ženě Olze mohl také Historický ústav Pedagogické fakulty v Hradci Králové provést na Hrádečku archeologický výzkum.
Smrt bývalého českého prezidenta zasáhla také Libora Kasíka, ředitele Společenského centra Uffo v Trutnově.
„Odešel někdo, kdo pro naší zem udělal v době moderních dějin asi nejvíce. S Václavem Havlem jsem se setkal v Trutnově při předání čestného občanství města a kulturní ceny. Choval se velmi mile, což charakterizovalo celou jeho osobnost a celoživotní postoj. Oceňoval jsem na něm, mimo mnohé jiné hlavně to, že byl slušný a po slušnosti volal. Myslím, že tento rozměr naší společnosti stále chybí. Již před rokem sice nevypadal zdravotně dobře, ale v očích měl pořád jiskru. Hovořili jsme o kulturním dění v Uffu a v Trutnově a bylo evidentní, že ho tyto informace zajímaly. Poznáte, kdo umí naslouchat a kdo zájem jen předstírá.”