Fragmenty rakouských dělostřeleckých raket z války roku 1866 získalo do svých sbírek Muzea východních Čech v Hradci Králové. Unikátní exponáty pochází z bojiště u Hradce Králové.
„Vojáci polního dělostřelectva rakouské císařské armády dosáhli v době prusko-rakouské války roku 1866 značného respektu pro svoje odhodlání, preciznost a spolehlivost. V bitvách na území českých zemí proto vyhrávali nad pruským dělostřelectvem jeden střet za druhým i navzdory nepřátelským kanonům, které disponovaly nabíjením v zadní části hlavně pomocí klínového závěru. Císařské dělostřelectvo se ale mohlo pyšnit i jednou z nejmodernějších zbraní, kterou byly rotační rakety,“ říká archeolog muzea Matouš Holas.
Podle Holase se v armádě jednalo o naprostou novinku, která zdokonalovala starší verze tyčových raket. Konečná podoba rotačních raket byla zavedena pouhý rok před válkou. „Raketomet obsluhovalo celkem pět mužů. Díky možnosti odpalování raket z lehkého a snadno rozebíratelného třínohého dřevěného stativu mohla být palba vedena velmi dynamicky,“ podotýká archeolog.
Rakouské rotační rakety
Trubice motorů a hlavice rotačních raket s čtyř a šestiliberní ráží byly natřeny miniově červenou barvou. Podle druhu střely se rakety dělily na granátové, zápalné, kartáčové a osvětlovací. Zajímavé jsou například údaje o funkčnosti tohoto druhu munice. Nejpoužívanější čtyřliberní granátová raketa disponovala litinovou hlavicí o průměru 7,7 centimetrů s délkou 15,4 centimetrů. Dolet této rakety byl 1 425 metrů a u větší šestiliberní hlavice byl dolet 900 metrů. Výbuchem vzniklo 22 až 50 střepin, které zasypaly okruh 100 metrů od místa dopadu. Ze vzdálenosti maximálního doletu zasáhlo cílovou plochu o rozměru 15 na 15 metrů údajně 15 procent zásahů. Na vzdálenost 550 metrů to bylo již 50 procent. Dolet šestiliberní zápalné rakety s litinovou hlavicí o průměru 11,6 centimetrů a délkou 17 centimetrů činil 750 metrů. V hlavici čtyřliberní kartáčové rakety s doletem 225 metrů a s průměrem 7,6 centimetrů a délkou 17,1 centimetrů bylo celkem umístěno 21 olověných kulí. (Zdroj: Muzeum východních Čech)
Tažení v Čechách se ale zúčastnily pouze tři raketové baterie s celkem 24 raketomety, a proto se po jejich palbě na bojištích dochovalo jen velmi málo pozůstatků. Nové muzejní exponáty jsou tedy opravdu výjimečné. Ve sbírkách muzea přibyly dva exempláře fragmentů explodovaných čtyřliberních granátových raket, konkrétně se jedná o části trubicovitých motorů vyrobených z plechu.
„Obě trubice (u jedné se dochovala i část litinové hlavice) nalezl s detektorem kovů spolupracovník muzea Jan Potempa v rámci projektu ‚Jak nalézat a neničit‘ a do sbírek je věnoval. Nález učinil v katastru obce Máslojedy, což svědčí o pravdivosti písemných pramenů o raketové palbě rakouských dělostřelců v době místních bojů v rámci bitevního dne 3. července 1866,“ prozradil Matouš Holas.
Oba exponáty se v budoucnu stanou součástí nové expozice v Muzeu války 1866 na Chlumu.
play_fill
Muzeum války je v současné době uzavřené, stálá expozice prochází rekonstrukcí. V novém pojetí se bude více než dřív věnovat nejen klíčové bitvě u Hradce Králové, ale celé prusko-rakouské válce.
„Celý autorský tým cílí na to, aby se návštěvníkům dostalo nejen informací o prusko-rakouské válce a její rozhodující bitvě u Hradce Králové, ale také o tom, že tato válka ve svých konečných důsledcích vedla až k rozpadu habsburského státu, ke zrodu německého nacionalismu a vytvoření podmínek pro známé změny v Evropě ve 20. století. Tím je, možná pro někoho nečekaně, stále aktuální,“ uvedl již dříve Jan Hrubecký, vedoucí Muzea války 1866.
Podle Jana Hrubeckého bude návštěvník provázen po expozici na platformě příběhů, které by měly vytvářet emotivní zážitek: „Nová podoba expozice nemá za úkol pouze jít s dobou ve smyslu využití moderních technologií v muzejnictví, ale bude se věnovat dosud nepokrývaným tématům, jako je život civilistů nebo každodennost vojáků během konfliktu. Neopomeneme také dějinnou roli, která byla jedním z faktorů na cestě k moderní české státnosti.“
play_fill
Návštěvníci se mohou těšit na neotřelé grafické pojetí, osobněji vyprávěný příběh prusko-rakouské války či digitální aplikaci, která jim poskytne další informace a bude je provázet okolní krajinou
Právě těsnější propojení expozice s okolním pietním územím, kde se druhá největší bitva 19. století odehrála, je další novinkou. Na expozici muzea naváže exteriérový obsah, který s ní bude propojen digitální aplikací, mimo jiné nabízející prvky rozšířené reality, interaktivní mapu a také mobilní příběhovou hru, která bude tematicky provázána s příběhy v expozici. Smyslem aplikace hry je mimo jiné provést návštěvníka centrálním bojištěm a provázat informace z exteriéru s informacemi v expozici, respektive návštěvníka vyvést ven nebo naopak přivést dovnitř.
Plánovaný termín otevření nové expozice v Muzeu války 1866 je u příležitosti 160. výročí bitvy u Hradce Králové v roce 2026.
S využitím tiskové zprávy
